Stonavský expres
- Zpravodajství ze Stonavy od reportéra a kameramana Jiřího Brzósky
- ZŠ Stonava oslavila jubilea akademií a otevřenými dveřmi
- Zahrádkáři usmažili vaječinu z 250 domácích vajec
- Popołudnie z wierszem i piosenką z okazji Dnia Matki
Stonavská základní škola letos slaví hned dvojí jubileum, 170 let hořanské a 85 let dolanské školy. U této příležitosti se v sále domě PZKO konala slavnostní akademie. Té předcházel den otevřených dveří.
Stonavská základní škola má tento rok důvod k velkému oslavování. Její budovy na Hořanech a Dolanech slaví významná výročí - 170 a 85 let od svého vzniku. U této příležitosti si prostory obou škol mohla prohlédnout veřejnost v rámci dne otevřených dveří v sobotu 20. května.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Otevřeli jsme celou školu. Mají možnost prohlédnout si kmenové učebny, odborné učebny, jídelnu, cvičnou kuchyňku, dílny, šatny. Otevřeli jsme opravdu celou školu.“
A podobné to bylo na Hořanech.
Ellen Wawrzyková, zástupkyně ředitelky ZŠ a MŠ Stonava: „Je to vlastně založené na tom, že se mohou hosté projít po třídách, mohou se podívat, že tady máme vybudované nové učebny, že vlastně celý podkrovní prostor se zobytnil a jsou tam krásné třídy.“
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Základní škola na Hořanech prošla obrovskou rekonstrukcí. Tam v podstatě zůstalo obvodové zdivo a zbytek je nový. Jsou tam nové podlahy, nové stropy, nové podkrovní učebny.“
Prohlédnout si zcela nové prostory přišla také Marie Kowalská, která ve stonavské základní škole prožila celý svůj profesní život, zejména jako učitelka 1. třídy.
Marie Kowalská, bývalá učitelka ZŠ Stonava: „To je úplně o něčem jiném, krásné, vybavené, pěkné, moc pěkné je to tady.“
Také základní škola na Dolanech prošla mnohými rekonstrukcemi.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Poslední rekonstrukcí, která probíhala na ZŠ Dolany, byly nové rozvody vody, při té příležitosti byly udělány nové sociální zařízení a předtím byla zrekonstruovaná cvičná kuchyňka.“
Tady jsme zastihli další bývalou kantorku, Miloslavu Závackou.
Miloslava Závacká, bývalá učitelka ZŠ Stonava: „Škola, hlavně ta na Hořanech je úplně nádherná. Když si vzpomenu na tu půdu a teď vidím ten úžasný pokrok a tu nádheru, prostě fantazie. Tady ta škola na Dolanech se sice moc nezměnila, ale je opravdu krásně vyzdobená, všechny třídy mají interaktivní tabule, takže strašně velké plus a úplně úžasné.“
Vrcholem oslav 170 let budovy ZŠ Hořany a 85 let budovy ZŠ Dolany byla slavnostní akademie v sále domu PZKO s názvem Honzíkova cesta.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Nápad Honzíkova cesta vznikl na prvním stupni z takového společného sezení. A hlavní aktéři? Já když jsem slyšela, že tam má být dědeček, který má vzpomínat, tak to bylo opravdu první jméno, které mě napdalo, pan Brzóska, protože poprvé jsem se s ním setkala už v roce 1997, když jsem tady přišla do školy. A malý Honzík? Hledali jsme, hledali vhodného vnuka až jsme našli Honzíka.“
A tím byl prvňáček Vojtěch Žemlička.
Vojtěch Žemlička, v roli Honzíka: „Já hraju Honzíka a s dědou jezdíme po celé Stonavě.“
A to koňským povozem pan Viktora Topiarze. Děj, který se odehrával na podiu byl totiž proložen videozáběry.
Stanislav Brzóska, v roli dědečka: „Byl to krásný pocit. Jednak Stonava je krásná a nakonec se splnil sen jak Honzíka z té knížky, tak i Vojtíška co by moderátora. Projeli jsme se Stonavou, viděli jsme kus krásné přírody, viděli jsme školy, stavby, které tady byly postaveny no a Vojtíšek si to užil a říká: Poprvé jsem jel koňským povozem. Byl jsem velice mile překvapen, že tak malý prvňák dokázal velice rychle zpracovat ten text.“
Na přípravě akademie se podílela celá škola. Své vystoupení připravili nejen jednotlivé třídy, ale také kroužky, které ve škole působí.
Ellen Wawrzyková, zástupkyně ředitelky ZŠ a MŠ Stonava: „Protože je to oslava naší základní školy (prvního i druhého stupně), tak se v podstatě zapojili všichni žáci. Potom jsme oslovili také děti z mateřských škol, polské základní školy a uvítali jsme také to, že se zapojily děti ze základní umělecké školy.“
My se k akademii vrátíme v některém v příštích vydáních stonavského expresu a nabídneme vám krátký sestřih.
---
Opět po roce stonavští zahrádkáři ve své klubovně na Stavech uspořádali svou tradiční akci - smažení vaječiny. Tato oblíbená událost přitahuje každý rok velký zájem veřejnosti. Letos tomu nebylo jinak.
Martin Buchta, člen MO ČZS Stonava: „Nesmí chybět určitě slanina, kterou tady máme připravenou. Máme samozřejmě domácí vejce, jinak to nejde a postupně jak budou lidi chodit, budeme smažit várky z třiceti vajec.“
anketa, návštěvníci akce: „Chodíme každý rok, protože je to tady super.“ „Pravidelně jezdíme, protože tu je syn v kuchyni, tak jsme ho přišli podpořit.“ „Je to hlavně z dobrých vajec.“ „Chodíme pravidelně a je to super.“
Zahrádkáři se na tuto akci každoročně pečlivě připravují.
Anděla Štulová, místopředsedkyně MO ČZS Stonava: „Během týdne musíme všechno nakoupit a dneska jsme si dali sraz už v devět hodin a budeme až do těch deseti hodin večer.“
Kromě samotné vaječiny připravili zahrádkáři pro své hosty i další pochoutky tak, aby si každý přišel na své. Počasí jim navíc přálo.
Anděla Štulová, místopředsedkyně MO ČZS Stonava: „Bude tlačenka, budou nějaké zákusky, koláče, káva, vínko, pivo, tak, ať se nám to vydaří. Bude i hudba, doufám, že bude i nějaký taneček.“
Stonavští zahrádkáři mají letos v plánu i další podobné akce, které s sebou přinesou příjemné setkání se sousedy a přáteli. V červenci se bude konat vítání léta, po prázdninách je na programu výstava ovoce a zeleniny a na podzim přijde další oblíbená akce - smažení bramboráků. Začátek adventu pak bude patřit společnému rozvícení vánoční ho stromečku.
---
Dzień Matki jest obchodzony w wielu krajach świata. W Polsce to święto przypada na dzień 26 maja. Tą datą inspirowało się koło PZKO w Stonawie, które razem ze szkołą i przedszkolem zaprosiło przede wszystkim mamy, lecz nie tylko, do spędzenia wspólnego popołudnia.
Wojciech Feber, prezes PZKO Stonowa: „Mamusie po prostu zasługują na to, żeby przynajmniej raz w roku coś dla nich zrobić takiego specjalnego.”
Przygotowaniem specjalnie mamom dedykowanego programu zajęły się ich pociechy z polskiego przedszkola i polskiej szkoły.
Halka Kwolek, przedszkolanka: „Nasze dzieci bardzo lubią się uczyć wierszyków, lubią tańczyć, lubią piosenki, więc nie było trudno. Tylko czasu mieliśmy malutko, bo tydzień temu wróciliśmy z zielonego przedszkola.”
Dwoje dzieci z Ukrainy uczęszcza do nas do przedszkola na Hołkowicach i chcąc po prostu zrobić radość mamusiom, przygotowaliśmy te życzenia po ukraińsku. Dzieci składały życzenia mamusiom, robiły laurki.”
Tak samo dzieci szkolne postarały się o to, żeby swoim mamom uprzyjemnić to majowe popołudnie.
Wszystkie mamy otrzymały podarunek, wykonany na zajęciach prowadzonych przez mamę Emmy, w ramach wspólnego projektu uczniów i rodziców.
Beata Jastrzembska, mama Emmy: „W ramach tego, że rodzice chodzą do szkoły i po prostu rozmawiają o swoich albo profesjach albo o swoim hobby przyszłam i ja do szkoły, i z dziećmi zrobiliśmy świeczki. Nauczyłam ich, jak się takie świeczki robi, są to świeczki sojowe z olejami eterycznymi.”
W czasie, gdy panowie wręczali paniom czerwone róże i przynosili poczęstunek, zadałam gościom pytanie, co konkretnie ich mamie sprawiłoby tę największą radość.
ankieta, goście spotkania: „No chyba to, gdybyśmy się spotkały, bo muszę powiedzieć, że dlatego że mamusia mieszka w Nawsiu, a ja w Stonawie tak się już nie spotykomy tak często, jak by my mieli, czyli gdyby my razem wyszli powiedzmy na Kozubowę, tak bo by ji zrobiło największą radość (śmiech).” „Gdybym ja poszła z nimi. Gdybyśmy jej słuchali.”
Wojciech Feber, prezes PZKO Stonawa: „Nie wiem, co by jej zrobilo największą radość, ale na pewno największą radość jej robię ja.”
I to z całą pewnością nie tylko tej swojej mamie, ale także wszystkim członkom koła PZKO, któremu prezesuje.
---
Stonavská základní škola letos slaví hned dvojí jubileum, 170 let hořanské a 85 let dolanské školy. U této příležitosti se v sále domě PZKO konala slavnostní akademie. Té předcházel den otevřených dveří.
Stonavská základní škola má tento rok důvod k velkému oslavování. Její budovy na Hořanech a Dolanech slaví významná výročí - 170 a 85 let od svého vzniku. U této příležitosti si prostory obou škol mohla prohlédnout veřejnost v rámci dne otevřených dveří v sobotu 20. května.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Otevřeli jsme celou školu. Mají možnost prohlédnout si kmenové učebny, odborné učebny, jídelnu, cvičnou kuchyňku, dílny, šatny. Otevřeli jsme opravdu celou školu.“
A podobné to bylo na Hořanech.
Ellen Wawrzyková, zástupkyně ředitelky ZŠ a MŠ Stonava: „Je to vlastně založené na tom, že se mohou hosté projít po třídách, mohou se podívat, že tady máme vybudované nové učebny, že vlastně celý podkrovní prostor se zobytnil a jsou tam krásné třídy.“
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Základní škola na Hořanech prošla obrovskou rekonstrukcí. Tam v podstatě zůstalo obvodové zdivo a zbytek je nový. Jsou tam nové podlahy, nové stropy, nové podkrovní učebny.“
Prohlédnout si zcela nové prostory přišla také Marie Kowalská, která ve stonavské základní škole prožila celý svůj profesní život, zejména jako učitelka 1. třídy.
Marie Kowalská, bývalá učitelka ZŠ Stonava: „To je úplně o něčem jiném, krásné, vybavené, pěkné, moc pěkné je to tady.“
Také základní škola na Dolanech prošla mnohými rekonstrukcemi.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Poslední rekonstrukcí, která probíhala na ZŠ Dolany, byly nové rozvody vody, při té příležitosti byly udělány nové sociální zařízení a předtím byla zrekonstruovaná cvičná kuchyňka.“
Tady jsme zastihli další bývalou kantorku, Miloslavu Závackou.
Miloslava Závacká, bývalá učitelka ZŠ Stonava: „Škola, hlavně ta na Hořanech je úplně nádherná. Když si vzpomenu na tu půdu a teď vidím ten úžasný pokrok a tu nádheru, prostě fantazie. Tady ta škola na Dolanech se sice moc nezměnila, ale je opravdu krásně vyzdobená, všechny třídy mají interaktivní tabule, takže strašně velké plus a úplně úžasné.“
Vrcholem oslav 170 let budovy ZŠ Hořany a 85 let budovy ZŠ Dolany byla slavnostní akademie v sále domu PZKO s názvem Honzíkova cesta.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Nápad Honzíkova cesta vznikl na prvním stupni z takového společného sezení. A hlavní aktéři? Já když jsem slyšela, že tam má být dědeček, který má vzpomínat, tak to bylo opravdu první jméno, které mě napdalo, pan Brzóska, protože poprvé jsem se s ním setkala už v roce 1997, když jsem tady přišla do školy. A malý Honzík? Hledali jsme, hledali vhodného vnuka až jsme našli Honzíka.“
A tím byl prvňáček Vojtěch Žemlička.
Vojtěch Žemlička, v roli Honzíka: „Já hraju Honzíka a s dědou jezdíme po celé Stonavě.“
A to koňským povozem pan Viktora Topiarze. Děj, který se odehrával na podiu byl totiž proložen videozáběry.
Stanislav Brzóska, v roli dědečka: „Byl to krásný pocit. Jednak Stonava je krásná a nakonec se splnil sen jak Honzíka z té knížky, tak i Vojtíška co by moderátora. Projeli jsme se Stonavou, viděli jsme kus krásné přírody, viděli jsme školy, stavby, které tady byly postaveny no a Vojtíšek si to užil a říká: Poprvé jsem jel koňským povozem. Byl jsem velice mile překvapen, že tak malý prvňák dokázal velice rychle zpracovat ten text.“
Na přípravě akademie se podílela celá škola. Své vystoupení připravili nejen jednotlivé třídy, ale také kroužky, které ve škole působí.
Ellen Wawrzyková, zástupkyně ředitelky ZŠ a MŠ Stonava: „Protože je to oslava naší základní školy (prvního i druhého stupně), tak se v podstatě zapojili všichni žáci. Potom jsme oslovili také děti z mateřských škol, polské základní školy a uvítali jsme také to, že se zapojily děti ze základní umělecké školy.“
My se k akademii vrátíme v některém v příštích vydáních stonavského expresu a nabídneme vám krátký sestřih.
---
Opět po roce stonavští zahrádkáři ve své klubovně na Stavech uspořádali svou tradiční akci - smažení vaječiny. Tato oblíbená událost přitahuje každý rok velký zájem veřejnosti. Letos tomu nebylo jinak.
Martin Buchta, člen MO ČZS Stonava: „Nesmí chybět určitě slanina, kterou tady máme připravenou. Máme samozřejmě domácí vejce, jinak to nejde a postupně jak budou lidi chodit, budeme smažit várky z třiceti vajec.“
anketa, návštěvníci akce: „Chodíme každý rok, protože je to tady super.“ „Pravidelně jezdíme, protože tu je syn v kuchyni, tak jsme ho přišli podpořit.“ „Je to hlavně z dobrých vajec.“ „Chodíme pravidelně a je to super.“
Zahrádkáři se na tuto akci každoročně pečlivě připravují.
Anděla Štulová, místopředsedkyně MO ČZS Stonava: „Během týdne musíme všechno nakoupit a dneska jsme si dali sraz už v devět hodin a budeme až do těch deseti hodin večer.“
Kromě samotné vaječiny připravili zahrádkáři pro své hosty i další pochoutky tak, aby si každý přišel na své. Počasí jim navíc přálo.
Anděla Štulová, místopředsedkyně MO ČZS Stonava: „Bude tlačenka, budou nějaké zákusky, koláče, káva, vínko, pivo, tak, ať se nám to vydaří. Bude i hudba, doufám, že bude i nějaký taneček.“
Stonavští zahrádkáři mají letos v plánu i další podobné akce, které s sebou přinesou příjemné setkání se sousedy a přáteli. V červenci se bude konat vítání léta, po prázdninách je na programu výstava ovoce a zeleniny a na podzim přijde další oblíbená akce - smažení bramboráků. Začátek adventu pak bude patřit společnému rozvícení vánoční ho stromečku.
---
Dzień Matki jest obchodzony w wielu krajach świata. W Polsce to święto przypada na dzień 26 maja. Tą datą inspirowało się koło PZKO w Stonawie, które razem ze szkołą i przedszkolem zaprosiło przede wszystkim mamy, lecz nie tylko, do spędzenia wspólnego popołudnia.
Wojciech Feber, prezes PZKO Stonowa: „Mamusie po prostu zasługują na to, żeby przynajmniej raz w roku coś dla nich zrobić takiego specjalnego.”
Przygotowaniem specjalnie mamom dedykowanego programu zajęły się ich pociechy z polskiego przedszkola i polskiej szkoły.
Halka Kwolek, przedszkolanka: „Nasze dzieci bardzo lubią się uczyć wierszyków, lubią tańczyć, lubią piosenki, więc nie było trudno. Tylko czasu mieliśmy malutko, bo tydzień temu wróciliśmy z zielonego przedszkola.”
Dwoje dzieci z Ukrainy uczęszcza do nas do przedszkola na Hołkowicach i chcąc po prostu zrobić radość mamusiom, przygotowaliśmy te życzenia po ukraińsku. Dzieci składały życzenia mamusiom, robiły laurki.”
Tak samo dzieci szkolne postarały się o to, żeby swoim mamom uprzyjemnić to majowe popołudnie.
Wszystkie mamy otrzymały podarunek, wykonany na zajęciach prowadzonych przez mamę Emmy, w ramach wspólnego projektu uczniów i rodziców.
Beata Jastrzembska, mama Emmy: „W ramach tego, że rodzice chodzą do szkoły i po prostu rozmawiają o swoich albo profesjach albo o swoim hobby przyszłam i ja do szkoły, i z dziećmi zrobiliśmy świeczki. Nauczyłam ich, jak się takie świeczki robi, są to świeczki sojowe z olejami eterycznymi.”
W czasie, gdy panowie wręczali paniom czerwone róże i przynosili poczęstunek, zadałam gościom pytanie, co konkretnie ich mamie sprawiłoby tę największą radość.
ankieta, goście spotkania: „No chyba to, gdybyśmy się spotkały, bo muszę powiedzieć, że dlatego że mamusia mieszka w Nawsiu, a ja w Stonawie tak się już nie spotykomy tak często, jak by my mieli, czyli gdyby my razem wyszli powiedzmy na Kozubowę, tak bo by ji zrobiło największą radość (śmiech).” „Gdybym ja poszła z nimi. Gdybyśmy jej słuchali.”
Wojciech Feber, prezes PZKO Stonawa: „Nie wiem, co by jej zrobilo największą radość, ale na pewno największą radość jej robię ja.”
I to z całą pewnością nie tylko tej swojej mamie, ale także wszystkim członkom koła PZKO, któremu prezesuje.
---