K nejzajímavějším tématům patřilo čerpání dotací, například možnosti financování další výstavby čistíren odpadních vod v obcích z evropských peněz, a především diskutovaná nová podoba zákona o veřejných zakázkách. Představitelé měst a obcí se shodli, že místo zjednodušování se byrokratická zátěž zvyšuje a sílí obavy, že jakékoli rozhodnutí samospráv bude kriminalizováno, což má negativní vliv na chod a fungování radnic.
Nový zákon o veřejných zakázkách začne platit od začátku října letošního roku. Dává starostům a menším zadavatelům širší možnosti, ale také více odpovědnosti.Zadavatelé již nebudou například muset vybírat výhradně na základě nejnižší ceny, mohou vyloučit nespolehlivé uchazeče či vítězné firmy musí doložit své skutečné vlastníky.„Na jedné straně zákon přináší řadu pozitivních změn, na straně druhé nejsou dána jasná pravidla, jak postupovat při výběrových řízeních, a chybí jednotný pohled dozorových orgánů při kontrolách,“ vyjmenovávala nedostatky starostka Třince Věra Palkovská s tím, že se často stává, že kontrol státních orgánů proběhne několik a každá je s jiným výsledkem. Vlastimil Fidler z ministerstva pro místní rozvoj namítal, že otázka kontrol je věcí dozorových orgánů. „Tento argument chápu, ale nemůže ho vyřešit zákon,“ uvedl Vlastimil Fidler.
O zvyšování byrokratické zátěže na města a obce hovořili také další starostové. „Administrativa je stále větší a náročnější. Vláda nebo poslanci něco rozhodnou, ale neřeší dopady na obce, příkladem je povinná docházka dětí do mateřských škol,“ konstatoval starosta Bohumína Petr Vícha. Představitelé obcí poukazovali na to, že zákony umožňují kriminalizovat rozhodnutí radnic i v případě, kdy jsou si radní jisti, že rozhodli správně a ve prospěch občanů. „Starostové mají obavy rozhodovat, riskují nejen soudní spory, ale i celý svůj majetek. Naproti tomu úředníci mohou při špatném rozhodnutí přijít pouze o tři platy. Vnímám to jako zpochybnění úlohy samosprávy. Nad každým krokem je třeba velmi rozmýšlet na úkor rychlosti fungování obce a vstřícnosti k občanům,“ řekla starostka Velké Polomi Ludmila Bubeníková.
Velmi složité je také podle představitelů obcí čerpání dotací. „Dělali jsme mezi městy a obcemi bleskový průzkum, který se týkal dotací, a vyplynulo z něj, že vysoká administrativní náročnost, nedostatek informací, časová náročnost, nevyhovující podmínky dotačních titulů, nízká alokace finančních prostředků i změny podmínek během realizační doby odrazují obce od čerpání dotací, to má samozřejmě vliv na jejich rozvoj,“ uvedl vládní zmocněnec pro Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj Jiří Cienciala. Starostové například upozorňovali, že stát obce tlačí, aby řešili kanalizace a čistírny odpadních vod na svém území, ale nenabízí dostatek finančních prostředků, aby s tím mohli obce začít. „Ze svých zdrojů nejsme schopni tak náročnou investice realizovat, ale alokace tohoto dotačního titulu je tak malá, že poptávka uspokojena nebude,“ míní starostové. Jejich potlesk si vysloužil ekonom Luděk Tesař, když řekl, že peníze z dotací by raději měly skončit v rozpočtovém určení daní.
Kritika zazněla také na nastavení sociálního systému v Česku. „Máme velké množství nezaměstnaných a přitom si firmy stěžují, že nemohou sehnat lidi. Neumíme motivovat nezaměstnané, aby šli do práce,“ konstatoval prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš.
Na kongresu se také diskutovalo o tom, že obce a města nejsou připraveny na krach OKD. Ten postihne desítky až stovky dodavatelů, kteří už začínají propouštět. „Vláda neřeší pomoc dodavatelským firmám, přitom dopad jejich problémů a krachů bude pro Moravskoslezský kraj mnohem závažnější, než jen samotné propouštění horníků,“ shodli se starostové.
Kongres starostů a primátorů Moravskoslezského kraje se konal již po dvaadvacáté. Smyslem akce je pomoci představitelům měst a obcí získávat aktuální informace a prodiskutovat je se zástupci státní správy.
