Této problematice se docentka Plevová intenzivně věnuje od roku 2008. „Na ambulanci přicházeli pacienti s tímto onemocněním, kteří měli zájem o prenatální diagnostiku v těhotenství. V té době ale nikdo molekulárně genetickou diagnostiku tohoto syndromu v republice neprováděl,“ uvedla docentka Plevová důvod svého zájmu o výzkum poměrně časté nemoci, která může mít velice závažný průběh, provázený selháním ledvin již v mladém věku. A dodala „v dnešní době se jedná o běžně diagnostikované onemocnění.“
Doc. MUDr. Pavlína Plevová, Ph.D. nastoupila do Fakultní nemocnice Ostrava ihned po absolvování Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Jejím prvním pracovištěm byla Klinika dětského lékařství FN Ostrava, kde se věnovala pacientům s hematoonkologickými diagnózami. „Odtud jsem přešla na Kliniku onkologickou, kde jsem se začala mimo jiné věnovat pacientům, kteří měli v rodině více případů nádorových onemocnění, a dala se u nich předpokládat dědičná predispozice,“ přibližuje počátky své genetické praxe docentka Plevová. V té době se začaly první laboratoře v České republice zabývat testováním genů BRCA1 a BRCA2 pro dědičný karcinom prsu a vaječníků, a genů MLH1 a MSH2 pro dědičný kolorektální karcinom. Předávání výsledků těchto vyšetření bylo nutné v rámci genetické konzultace. „Tehdejší primářka Oddělení lékařské genetiky MUDr. Eva Šilhánová měla zájem na tom, abych se této problematice věnovala na jejím pracovišti. Zpočátku jsem pracovala pouze v ambulanci, poté mi umožnila věnovat se i laboratorní práci, což se jsem si vždy přála, a jsem jí za to nesmírně vděčná. Laboratorní práce totiž umožňuje se na problematiku podívat i z jiné stránky. Umožní ji lépe pochopit, a v neposlední řadě dává obrovské možnosti věnovat se výzkumu,“ uzavřela docentka Plevová, která má v ambulantní péči zejména onkogenetické pacienty. V laboratoři je v současnosti její hlavní náplní práce molekulárně genetická diagnostika vrozené ztráty sluchu, kostních anomálií a genetických změn v nádorových tkáních.
