Jaká je prevence a léčba onemocnění pohybového ústrojí? O tom jsme si povídali s primářem Ortopedicko-traumatologického oddělní v nemocnici ve Frýdku-Místku MUDr. Petrem Kozákem.
S jakými potížemi k vám pacienti nejčastěji přicházejí?
Naše oddělení má dvě jednotky, ortopedickou a traumatologickou. Ortopedická traumatologie řeší veškeré úrazy pohybového aparátu, to znamená zlomeniny kostí, kloubů a poranění šlach, svalů a vazová poranění. Na ortopedii pak zajišťujeme konzervativní i operativní léčbu vrozených vad pohybového ústrojí a jejich následků. Velkou část ortopedické operativy zaujímá také endoprotetika končetinových kloubů, to jsou operace, při nichž pacientům měníme poškozené klouby a dáváme jim endoprotézy. V posledních letech operujeme také čím dál více reimplantací. Jde o opravdu náročné operace, při nichž musíme provést důkladnou revizi a následně vyměnit část původního náhradního kloubu nebo dokonce celý za nový náhradní kloub. První endoprotézy jsme u nás operovali v roce 1990, což je více než třicet let. Už tenkrát jsme pracovali s velmi kvalitními materiály, ale i ty se časem opotřebují a výměna je nutná.
Ročně u nás provedeme až 1000 ortopedických operací a 1100 operací úrazů na traumatologii, což je vysoké číslo. Je to dáno i tím, že naše nemocnice má velkou spádovou oblast. Přibývá traumat a věk obyvatel stoupá. Přibývá starších lidí, kteří trpí pohybovou diskoordinací a také těch, kteří mají osteoporózu. Problematika osteoporózy bude zaměstnávat medicínu čím dál více, a to nejen na poli ortopedie, ale i chirurgie a interních oborů.
Proč je osteoporóza takový problém?
Na jednu stranu se nám daří s osteoporózou bojovat. Lidé více sportují, více se hýbou a tím posouvají hranici vzniku osteoporózy do vyššího věku. Ženy v menopauze, které jsou v tomto směru ohroženou skupinou, mohou pod dozorem gynekologa nebo endokrinologa užívat hormonální substituční terapii. Navíc čím dál více lidí používá vhodné potravinové doplňky a saturuje se vitamínem D. Zlepšila se výrazně také péče o diabetiky a další nemocné. Na druhou stranu, i když se nám daří posunout hranice onemocnění osteoporózy do vyššího věku, přibývá starší populace a u lidí nad 70 let je osteoporóza více než běžným onemocněním, které způsobuje další problémy.
Hovoříme zřejmě o pádech starších lidí a následných zlomeninách v důsledku osteoporózy?
Ano, starší lidé při pádech často utrpí zlomeninu horní části kosti stehenní, obratlového těla nebo zápěstí. Osteoporotické zlomeniny zaujímají velkou část naší operativy. Konzervativně léčíme jen zlomeniny zápěstí a obratlů, a to jen v případě, že jsou v příznivém postavení. Zlomeniny kosti stehenní se operují prakticky vždy. Jde obvykle o dva nejčastější typy zlomenin – zlomeninu krčku, těsně pod hlavicí. Tu obvykle řešíme totální endoprotézou nebo cervikokapitální endoprotézou, kdy nahrazujeme hlavici i krček. A časté jsou i zlomeniny mezi dvěma chocholíky – ty se obvykle řeší proximálním femorálním hřebem nebo speciální dlahou DHS.
V minulosti zlomeniny krčku u starších lidí budily velké obavy s ohledem na několikaměsíční rekonvalescenci. Jak rychle se daří tyto pacienty postavit na nohy dnes?
Záleží na tom, kdy se nám podaří dostat pacienta na operační sál. Pokud to umožní jeho zdravotní stav, je ideální operovat během 8 až 12 hodin od úrazu. V těchto případech je nejmenší mortalita. Konzervativně tyto zlomeniny už neléčíme. Není to náročná operace a když jde vše podle plánu, může být za hodinu vše hotovo. Druhý den může pacient začít s rehabilitací, pokud to jeho stav dovolí. Osteosyntéza, léčba otevřených a komplikovaných zlomenin při níž se ke spojení kostí používají dlahy, šrouby, dráty, hřeby nebo zevní fixatéry, je pro pacienty velikým požehnáním. Díky této metodě znehybníme kosti ve správném postavení, přičemž zachováme volný pohyb kloubů, takže pacienti mohou rychle rehabilitovat.
Osteosyntézou řešíme i velkou část takzvaných periprotetických zlomenin. To jsou zlomeniny u lidí, kteří mají endoprotézu a zlomí si kost v okolí implantátu . Buď se implantát při zlomenině uvolní a musí se nahradit celý nebo to řešíme jen osteosyntézou kosti. Důvodem těchto zlomenin bývá převážně osteoporóza.
Zmínil jste, že velkou část operativy zabírají v současnosti reimplantace endoprotéz? Jak náročné jsou tyto výkon?
Jde o velmi náročné několikahodinové operace. Osobně jsem jich za svůj profesní život udělal už okolo tisíce a každá je svým způsobem unikátní. Hlavním důvodem je opotřebení implantátů s úbytkem okolní kosti a také infekce. Faktem je, že je provádíme především u starších lidí, kteří mají spoustu přidružených nemocí. Umělý kloub při infekci je nutno explantovat. Po jeho odstranění jej nahrazujeme vložkou z kostního antibiotického cementu ve tvaru endoprotézy, takzvaným spacerem. Když je infekce vyléčena, antibiotický spacer odstraníme a implantujeme zpět revizní endoprotézu, která nahrazuje i část kosti, jež byla spotřebována zánětem nebo polyetylenovou nemocí. Tato nemoc vzniká relativně často u starších typů endoprotéz s nekvalitním polyetylénem a je velkou komplikací pro pacienty.
Jaké typy endoprotéz se dnes používají a jaká je jejich životnost?
Dnešní materiály jsou na velmi vysoké úrovni a máme opravdu z čeho vybírat. Pracuji v tomto oboru už 37 let a stále se čas od času radím s kolegy ortopedy nejen u nás, ale i v zahraničí. Vzájemně si předáváme zkušenosti s používáním jednotlivých materiálů a jejich implantací. Co se týká životnosti, je důležité opotřebení. Dva lidé, kteří budou mít stejnou endoprotézu operovanou ve stejný den, budou mít různé opotřebení. Jeden bude hodně polehávat u televize a druhý běhat po horách. Je logické, že sportovci se endoprotéza opotřebuje dříve. A záleží i na materiálu. Velmi dobré zkušenosti máme s párováním keramika a keramika. U těchto endoprotéz není takřka žádný otěr a vydrží opravdu dlouho. Keramika se však nemůže používat u cementovaných endoprotéz, proto ji neimplantujeme u starší generace, kde je použití cementu vzhledem ke kvalitě kosti prakticky nutné. Menší otěr je u párování polyetylen a keramika. Párování kov a kov nepoužíváme a u párování kov a polyetylen velmi záleží na kvalitě polyetylenu.
Náhrady kloubů jsou nutné i při dalších onemocněních končetin, nejen při osteoporóze…
Jde například o artrózu, degenerativní onemocnění kloubů, při kterém sledujeme úbytek a poškození chrupavky. Postihuje i mladší generaci. Nejčastěji operujeme artrózu kyčelního kloubu. Ta může vzniknout špatným vývojem kyčle v dětském věku, po úrazu nebo na základě velmi těžkého fyzického přetížení. Nemalou roli zde hraje i dědičnost. Díky preventivním prohlídkám novorozenců už prakticky vymizela artróza způsobená špatným vývojem kyčelního kloubu. Často se setkáváme s dědičnou artrózou, kdy lidé vůbec netuší, že by mohli mít postižené klouby. Přicházejí k nám s bolestí v zádech a stehnech a teprve po důkladném vyšetření zjistíme, že záda bolí proto, že je poškozený kyčelní kloub. Organismus se s tím vypořádává tak, že omezí pohyb v kyčli pro bolest, a pohyb se odehrává ve vyšších segmentech. V tomto případě v bederní páteři. Pacienti tak přicházejí často pozdě, v některých případech je zde už nehybnost v kloubu tak velká, že ani po náhradě není výsledek zcela ideální. I tady platí pravidlo, že výměnu kloubů je nutné udělat včas. Na druhou stranu dva roky s covidem, kdy se tyto operace odkládaly, způsobily opravdu dlouhé čekací lhůty na náhradu. I když máme operační dny zcela naplněné, ty dva roky budeme dohánět velmi těžko. Dalšími nemocemi, které mohou vést k potřebě operace endoprotézy a to i u mladších ročníků, jsou revmatické nemoci jako jsou revmatoidní artritida, psoriáza nebo Běchtěrevova nemoc.
Jak tedy udržet své klouby co nejdéle zdravé?
Určitě je nutné si držet správnou váhu, při obezitě jsou klouby hodně zatěžovány. Nekouřit a vyvarovat se alkoholismu. Důležitý je i přiměřený pohyb, žádné extrémní sporty. Vliv má také zdravá, a hlavně plnohodnotná životospráva. Padesátníci a starší by pak už měli své tělo sledovat trochu pečlivěji a pokud se doposud málo pohybovali, měli by začít alespoň s pravidelnou chůzí. Vhodná je i rekreační cyklistika a plavání. Důležitý je v tomto věku i vitamín D a přísun vápníku ve stravě. Jak již bylo zmíněno u žen užívání hormonální substituční terapie zpomalí nástup osteoporózy.
MUDr. Petr Kozák, primář Ortopedicko-traumatologického oddělní v nemocnici ve Frýdku-Místku tíhl k lékařské profesi od dětství. Vzorem pro něj byl nejen tatínek, který se léta věnoval anestezii a v roce 1976 založil oddělení ARO ve frýdecko-místecké nemocnici, ale i spousta dalších lékařů. Po ukončení studia lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci měl Petr Kozák ještě před nástupem na vojenskou presenční službu nastoupit na gynekologické oddělení. V té době tam však nebylo místo, a tak nastoupil na šest týdnů na ortopedické oddělení, kde se mu zalíbilo. U ortopedie už zůstal. Stala se z toho celoživotní vášeň, které se věnuje již 37 let.
