Zařízení připomínající na první pohled velký běžecký pás výrazně rozšiřuje možnosti zátěžového vyšetření během sportovních prohlídek. „Doposud jsme zátěžové testy prováděli pouze na klasickém bicyklovém ergometru. Nicméně řada sportovních klubů, zejména pak fotbalisté, preferují spíše běžeckou formu zátěžového vyšetření, protože je to pro ně přirozenější pohyb, při kterém podávají svůj skutečně maximální výkon,“ říká rehabilitační a tělovýchovný lékař MUDr. Tomáš Hudeček, a dodává: „Zátěžovým spiroergometrickým vyšetřením můžeme detekovat srdeční arytmie, které u sportovce v klidu nejsou přítomné, ale objevují se až na vrcholu fyzického zatížení a v krajním případě mohou vést až k náhlé srdeční smrti. Současně se tímto testem dají stanovit hodnoty tepové frekvence pro jednotlivé tréninkové zóny.“
Zátěžové vyšetření se nově používá také u pacientů s konkrétními diagnózami, například s roztroušenou sklerózou. „Běhátkovým ergometrem testujeme jejich kardiopulmonální zdatnost. Používáme ho i k vědeckým účelům, abychom byli schopni sníženou kondici nemocných lidí objektivizovat. Testování probíhá vstupně před rehabilitačním programem a výstupně po jeho ukončení, takže můžeme výkon pacientů porovnávat v čase,“ vysvětluje rehabilitační lékařka MUDr. Anna Šilarová.
Zhruba čtvrthodinový běžecký zátěžový test absolvovala mezi prvními i Barbora Křenková, která se léčí s roztroušenou sklerózou. „Snažím se na svoji diagnózu pohlížet tak, že se nebudu hroutit, ale beru každou možnost, která mi může pomoci. Přístroj mi podle výsledků ukáže, jaká intenzita cvičení je pro mě nejvhodnější. Při roztroušené skleróze je totiž pohyb hodně důležitý. I s touto nemocí chci mít plnohodnotný život,“ vysvětluje na závěr devětadvacetiletá pacientka.
