Tradičně je velký zájem o vodní dílo Šance, které letos 1560 osob. Přes lávku do odběrné věže jich prošlo 925, tam byl přístup limitován prostupností lávky. V injekční chodbě museli sestoupit po 380 schodech do nejnižšího místa a po 420 pak vystoupat zpět do pravého zavázání hráze. Velký zájem byl i o Slezskou Hartu a Kružberk na řece Moravici, které si prohlédlo zhruba 5 300 osob. Někteří (cca 300 osob) současně navštívili rybné hospodářství Povodí Odry pod hrází Kružberka a zakoupili si čerstvou rybu přímo u sádek. Největší zájem byl o kružberského pstruha.
„Vysokou účast jsme očekávali vzhledem k dlouhé covidové pauze. Věřím, že i přes delší čekání na prohlídku si všichni den užili. Samozřejmě musím poděkovat obsluze jednotlivých přehrad za skvělé zvládnutí akce. Během celého dne nedošlo k žádným významným problémům také díky ukázněnosti všech návštěvníků, kteří dbali všech pokynů organizátorů. Výrazná pomoc byla ze strany Policie ČR při organizaci dopravy, za kterou děkujeme“, řekl generální ředitel státního podniku Povodí Odry Jiří Tkáč.
Také v Ostravě byl zájem o návštěvu vodohospodářského dispečinku, kde si mohli zájemci utvořit představu, jak funguje celá Vodohospodářská soustava povodí Odry, která řeší oba extrémní hydrologické jevy – povodně a sucho, a prohlédnout si zázemí laboratoří, ve kterých se mimo jiné sleduje, na základě laboratorních rozborů, kvalita vody v nádržích.
V letošním roce musely zůstat veřejnosti nepřístupné přehrady Žermanice a Morávka z důvodů probíhajících rekonstrukčních a údržbových prací.
Návštěvnost v roce 2023:
Slezská Harta - 2 500 návštěvníků
Kružberk – 2 800 návštěvníků
Šance - 1 560 návštěvníků
Vodohospodářský dispečink - 51 návštěvníků
Vodohospodářské laboratoře - 65 návštěvníků
Poznámka:
Údolní nádrž Kružberk na řece Moravici u Kružberka, jejíž betonová tížní zeď je navržena ve tvaru oblouku o kruhovém poloměru 450 m, je nestarším přehradním dílem, která byla v letech 1948 až 1955 na území severní Moravy a Slezska vybudována. Myšlenka na výstavbu přehrady v hydrologicky a morfologicky velmi výhodném profilu Moravice byla sledována již od začátku 20. stol., vlastní výstavbu spustila až situace po 2. válce, kdy bylo třeba pokrýt zvýšenou potřebu vody rozvíjejícího Ostravska. Původní záměr sledoval mimo energetické využití průtoků Moravice spíše zásobování průmyslu užitkovou vodou, koncentrace obyvatelstva do nových městských sídlišť Ostravsko – karvinské aglomerace však tehdy způsobila, že ještě uprostřed stavby (1951) se z rozhodnutí centrálních úřadů stala přehrada Kružberk zdrojem ne průmyslové, ale pitné vody k zajištění potřeb obyvatelstva. Tak je tomu dodnes, nádrž Kružberk jako nádrž vodárenská patří ke klíčovým zdrojům Ostravského oblastního vodovodu, zásobujícím spolu s nádržemi Šance a Morávka bezmála 1,2 mil. obyvatel.
Údolní nádrž Slezská Harta na řece Moravici je objemově čtvrtou největší nádrží v celé ČR a vůbec největší na Moravě a ve Slezsku. Její objem velikostí přesahuje součet všech zbývajících 7 údolní nádrží v české části povodí Odry. Z hlediska hospodaření vodou spolupracuje v kaskádě s přehradou u Kružberka, která je situována 10,8 km níže po toku Moravice. K výstavbě nádrže se přikročilo v r. 1987, když v tehdejším extenzivně fungujícím hospodářství byl potenciál vodárenských nádrží po dostavbě poslední z nich (Šance na Ostravici v r. 1974) během 10 let zcela využit. Přehradní těleso nádrže tvoří sypaná zemní hráz ve tvaru oblouku, po jejíž koruně je vedena silnice II/452. Hráz je opatřena těsnicím jádrem, její podloží je utěsněno injektáží ze štoly. I u této přehrady se vyskytly originální geologické poměry, které bylo při zakládání stavby nutno řešit. Profil hráze se nachází totiž v místech jednoho z lávových proudů bývalé „bruntálské sopky“ Velkého Roudného, zasahující pravé úbočí přehradního profilu.
Údolní nádrž Šance na řece Ostravici slouží dvěma hlavním účelům - k zásobování části Ostravské aglomerace pitnou vodou (v kombinaci s vodárenskými nádržemi Kružberk a Slezská Harta na Moravici a Morávka na Morávce) a k povodňové ochraně níže situované říční trati řeky Ostravice v délce přibližně 45 km od profilu hráze až po Ostravu. Záměr na výstavbu přehrady vznikl více než před 100 lety po katastrofálních povodních na Ostravici v letech 1902 – 03. Impulsem k vlastní výstavbě o téměř 60 letech později ale nakonec byla potřeba pokrýt narůstající nároky na pitnou vodu na rozvíjejícím se Ostravsku. V letech 1964 až 1969 tak byla vybudována údolní nádrž s přehradním tělesem v té době v republice největší výšce sypané kamenité hráze (65 m), která byla těsněna vnitřním zemním těsnicím jádrem. Technicky ojedinělým tehdy bylo i vedení silnice levobřežním úbočím hory Smrk (1276 m n.m.) pomocí tzv. estakády. Silnici bylo nutno tudy vybudovat jako náhradu za původní, která byla v údolí zatopena přehradou.
