Nejběžnějším způsobem přenosu hepatitidy je dotek rukou nakaženého člověka, přenáší se také kontaktem s infikovanou krví, nebo při nesterilním tetování. Nakazit se lze rovněž při nechráněném pohlavním styku nebo v důsledku jiného rizikového chování, jako je například nitrožilní užívání drog spojené se sdílením injekčních jehel a stříkaček.
„Před výskytem virové hepatitidy se můžeme chránit očkováním a prevencí. Nesedat si na prkénka WC mimo vlastní domov, po použití toalety si důkladně umýt ruce. Mít po ruce čisticí ubrousky a desinfekci pro případ, že není nablízku koupelna. Do těla se infekce dostává zažívacím traktem – prostřednictvím nemytých potravin nebo jídla, které infikovala moucha. Před jídlem je proto třeba pořádně umýt ovoce a zeleninu,“ upozorňuje tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.
Žloutenka hrozí i tomu, kdo se napije kontaminované vody, nebo se chytne madla v autobuse, jehož se předtím držel nakažený člověk. Samozřejmostí by mělo být umytí rukou vždy po návratu domů.
Pozor na odhozenou injekční stříkačku
Celosvětově zabije tato nemoc 1,4 milionu lidí ročně. V Evropě představuje žloutenka sedmou nejčastější příčinu smrti. Léčba žloutenky je také finančně náročná. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) vynaložila jen za rok 2022 zhruba 139 milionů korun na léčbu 979 pojištěnců s diagnózou virové hepatitidy. Nejnákladnější jsou pacienti se žloutenkou typu C, která bývá často označována jako „nemoc narkomanů“. Při pobytu v parcích a na hřištích je proto důležité, aby lidé věnovali zvýšenou pozornost tomu, aby nepřišli do kontaktu s použitou injekční stříkačkou.
Příznaky infekční žloutenky
Průběh této nakažlivé choroby je individuální. Začíná jako chřipka, může se projevit zvýšenou únavou, teplotou, nevolností, průjmem a zvracením. Nejčastější reakcí těla je zežloutnutí bělma očí a následně celého těla. V případě světlé stolice a tmavé moči je třeba se ihned izolovat a kontaktovat lékaře. Inkubační doba žloutenky je obvykle 15 až 50 dnů. To je doba, kdy se nemoc může projevit a zároveň je pacient pro své okolí infekční. Hlavní možnou léčbou je přísná dieta bez tuků a alkoholu. Doporučuje se také zvýšený přísun vitaminu B, který pomůže játrům při regeneraci.
Povinné a bezplatné očkování proti žloutence
Děti se v ČR povinně očkují na typ žloutenky B od roku 2001. Bezplatně jsou očkovány také rizikové skupiny stanovené Vyhláškou číslo 537/2006 o očkování proti infekčním nemocem. Jedná se například o zdravotníky a studující zdravotních škol, nově přijaté klienty do domovů pro osoby se zdravotním postižením a do domovů se zvláštním režimem, osoby po rizikovém kontaktu s nemocným či bacilonosičem nebo po poranění rizikovým předmětem, například injekční jehlou, a další. Na hepatitidu typu C zatím vakcína neexistuje. Očkování proti hepatitidě A je hrazeno jako zvláštní očkování (pojišťovna hradí výkon očkování a vakcínu hradí stát) u zaměstnanců a příslušníků integrovaného záchranného systému a při epidemiích, kdy očkování nařídí hygienik, jinak není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.
Až 1500 korun na prevenci žloutenky
ČPZP na očkování proti žloutence přispívá i v rámci svých preventivních programů. Dospělí pojištěnci České průmyslové zdravotní pojišťovny tak mohou na preventivní očkování čerpat až 1000 korun a děti až 1500 korun. Za uplynulý rok 2022 eviduje ČPZP téměř tři tisíce pojištěnců, jimž na preventivní očkování proti žloutence přispěla částkou 2,71 milionu korun.
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna registruje více než 1,3 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má více než sto poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní příspěvky a programy plné výhod, slev a bonusů.
