Cílem projektu s názvem Po stopách rodů Eichendorffů, Rothschildů i Reiswitzů a reg. číslem CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_025/0001275 je vytvořit integrovaný turistický produkt na základě společného jmenovatele pro Obec Šilheřovice a Gminu Krzyżanowice, čímž jsou šlechtické rody, jak říká samotný název projektu.
V následujících PR článcích Vás chceme seznámit s významnými památkami v Šilheřovicích a Krzyżanowicích, které tvoří společnou historickou stezku.
Historie zámku v Šilheřovicích
První písemná zmínka o Šilheřovicích pochází z 18. dubna 1377. Na místě zámku stála původně renesanční tvrz, vybudovaná údajně v druhé polovině 16. století rodem Vrbenských. Ti drželi Šilheřovice v letech 1560 až 1609.[1] Roku 1609 Jan z Vrbna prodává panství Bohunce Stošové z Kounic a na listině se poprvé objevuje zmínka o tvrzi.
Bohunka Stošová z Kounic panství podstoupila svému manželovi, Janu Geraltovskému z Geraltovic a roku 1617 statek zdědil jejich syn Václav. O dva roky později statek prodává za 5 000 tolarů svému bratrovi Jáchymovi Geraltovskému z Geraltovic. Po jeho smrti připadl majetek jeho manželce, která se znovu provdala za Jana Jindřicha Šlika. Po jeho smrti roku 1639 zdědil statek syn Vilém Jindřich Šlik. Když roku 1660 zemřel, statek získala jeho dcera Marie Žofie Šliková, která však o dva roky později zemřela též a statek získal hrabě František Borro a po něm roku 1666 jeho neteř Barbora Perpetua. Ta prodala celý šilheřovický statek opavské jezuitské koleji.[2] Jezuité pak tvrz nechali pravděpodobně zpustnou.
Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 připadlo šilheřovické panství královské komoře. Ta statek prodala v roce 1787 Karlu Larishchovi ze Lhoty. Ten záhy statek prodal Johannu Fridrichu z Eichendorffu za 79 200 zlatých.[3] Ten zde nechal postavit klasicistní zámek. Zámek několikrát navštívil i básník Joseph von Eichendorff. Po roce 1820 byl okolo zámku budován krajinářský park, který byl postupně rozšiřován.
Roku 1844 od rodu Echendorffů zakoupil zámek Salomon Meyer Rotschild. Za Rotschildů byl rozšiřován zámecký park a byly v něm vybudovány skleníky. V 2. polovině 19. století došlo k pseudobarokní přestavbě zámku. Rotschildové vlastnili zámecký areál až do roku 1945, kdy byl znárodněn.
V současné době je zámek v soukromých rukou.
Zámek je rozlehlá trojkřídlá klasicistní budova s pseudobarokní přestavbou. Čestný dvůr se na severozápadní straně obrací k příjezdové cestě. Na hlavní budově zámku se v ose čestného dvora zdvihá kupole, která dominuje celému objektu. Na severovýchodní straně se zámek obrací do rozlehlého parku širokou frontou o 21 okenních osách. Ve středu pak nalezneme pětiosý rizalit s představeným balkonem. Ten je ještě zdůrazněn půlkruhovými okny, nad kterými se nachází okna oválná. Nad nimi pak nalezneme trojúhelníkový fronton.
Po stopách rodů Eichendorffů, Rothschildů i Reiswitzů s registračním číslem CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_025/0001275 je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Státního rozpočtu České republiky.
