„Pro pacienty se spasticitou, tedy stavem zvýšeného napětí svalů, které se nejsou schopny uvolnit, je to velká pomoc. Botulotoxin zruší přenos informace mezi nervy a svalem, sval se uvolní a pacient pocítí úlevu,“ říká zástupkyně primářky rehabilitačního oddělení KHN Eliška Kollerová, která zmíněné rehabilitační postupy řídí.
Doktorka Kollerová začala botox aplikovat u pacientů, kteří přicházejí do rehabilitační péče nebo navazují na iktové centrum KHN pro záchranu pacientů po mozkových příhodách. „Naší specialitou je návaznost aktivní rehabilitace na aplikaci. Botox působí zhruba tři měsíce, ve kterých je nutné, aby pacienti denně cvičili. Snažíme se je tedy naučit samostatné práci s jejich svaly, motivovat je, aby na sobě pracovali. Jinak by šlo jen o pasivní úlevu. Naším cílem ale je víc - zlepšení funkce končetin, návrat soběstačnosti, nebo alespoň její posílení, a zvýšení kvality života,“ říká doktorka.
Její slova potvrzují i pacienti. „Najednou jsem došel až k autu a s automatickou převodovkou jej už můžu řídit,“ uvedl například při vyšetření pacient v produktivním věku, který ale zůstává v anonymitě. Paní Romana H. (58 let) z Karviné říká, že jí rehabilitace s botulotoxinem ve svalech mění život k lepšímu. „Po 30 letech, když už jsem ani nedoufala, že by se mohlo ještě něco změnit, mi dal někdo naději a já ji využívám. Cvičím, snažím se a měření ukazují, že mi tato terapie pomáhá,“ říká.
Právě aktivní přístup je podle doktorky Kollerové naprosto klíčový. „Pasivní pacient, který přijde jednou za tři měsíce na injekci, ale nechce a nebude cvičit, sice pocítí efekt aplikace, ale ten zase časem vymizí a vše se vrátí do původního stavu,“ upozorňuje lékařka.
Právě proto klade KHN důraz na přímou spolupráci se zaškolenými fyzioterapeuty. O paní Romanu, která před mnoha lety prodělala mrtvici, se starají dvě fyzioterapeutky. „Beru to jako zásah osudu, jako obrovské štěstí,“ říká žena, která není úplně typickou pacientkou. Ideální je totiž podle lékařů začít s botoxem zhruba do roka po mrtvici či úrazu.
Doktorka Kollerová upozorňuje, že aplikace botulotoxinu není úplně jednoduchá. Nejprve je nutné ve spolupráci se školenými fyzioterapeuty přesně definovat, které svaly bude nutné uvolnit. „Musíme také počítat s tím, že lidé mají nějaký pohybový stereotyp, který si ve svém stavu našli, a my jim do něj zasáhneme. To nemusí být vždy příjemné. Je důležité, aby si sám pacient uvědomoval, co se mění‚ a uměl nám své pocity dobře popsat,“ líčí. Nutné je také přesné zacílení injekcí, proto se vše děje pod kontrolou ultrazvuku. Pacientům lékaři navíc doporučují, aby si sami určili své priority, co chtějí v hybnosti zlepšit. Lékařům se například může zdát, že by bylo dobré začít s aplikacemi do ruky, pacient ale může naopak preferovat pohodlnější chůzi a zvolit pro začátek dolní končetinu. „Řídíme se tím, co chce zlepšit pacient. To je velmi podstatné pro motivaci ke cvičení i dalším terapiím,“ dodala doktorka Kollerová.
