Čistírna odpadních vod v Orlové je situována v nejnižším bodě místní části Orlová. Již v pátek večer začala voda postupně zaplavovat vstupní části čistírny, kde se nachází objekty a většina technologií a zařízení nezbytných pro provoz čistírny odpadních vod. Během kulminace mezi pátou a sedmou hodinou ranní dosáhla hladina v areálu více než 120 centimetrů. Možnost částečně odčerpávat vodu byla po několika hodinách eliminována odstavením areálu od elektrické energie.
„Již v pondělí 16. září, když začala voda postupně a pomalu opadat jsme začali s odčerpáváním zatopených prostor a úklidem tam, kde to situace umožňovala. Pomoci přijeli kolegové, kteří aktuálně neměli plánovanou směnu, a pracovníci z jiných provozů, abychom urychlili zprovoznění čistírny. Za to si zaslouží poděkování,“ říká ředitel kanalizací Petr Grzonka.
Přivezená elektrocentrála umožnila zapojení potřebných zařízení, především čerpadel, osvětlení a vysoušečů. Za použití potřebných osobních ochranných pracovních prostředků započalo vyklízení poškozeného a znehodnoceného vybavení ze zatopených prostor. Na skládku bylo dovezeno deset kontejnerů materiálu.
Ještě v úterý se podzemní strojovny plnily vodou, kterou bylo nutné odčerpávat. To vše ve stejnou dobu, kdy elektrikáři pracovali na tom, aby bylo možné uvést do provozu primárně mechanickou část čistírny. Rozebíraly se motory, rozvaděče, elektrozařízení a další stroje, které bylo nutné vysušit.
„Podařilo se u vést do provozu hrubé předčištění, takže již v úterý byla odpadní voda mechanicky čištěna před odtokem z čistírny. Zprovozněno bylo také zařízení pro biologickou část čistírny, nicméně aktivační kal byl povodní znehodnocen a musel být odvezen k likvidace do čistírny odpadních vod v Havířově. Odtud byl následně přivezen nový aktivační kal a během čtvrtku a pátku mohlo najet biologické čištění do poloautomatického provozu. Nadále se pracovalo na tom, aby byl zprovozněn automatický systém řízení technologických procesů,“ vysvětluje Grzonka.
Poslední zářijový týden byla zprovozněna kogenerační jednotka sloužící v dané době jako jediný zdroj tepla pro areál, protože tři stávající kotle byly povodní vyřazeny z provozu. Postupně docházelo k obnovení provozu kalového hospodářství, kdy na začátku října bylo opět možné zahájit odvodňování a zahušťování kalů.
Byla uvedena do provozu v roce 1990. Od té doby prošla řadou významných rekonstrukcí. Za rok dokáže vyčistit více než 3,65 milionu m3 odpadních vod, což představuje ekvivalent více než 33 tisíc obyvatel.
SmVaK Ostrava provozují 77 čistíren odpadních vod, z nichž 59 vlastní, 18 jich provozují na základě smluvních vztahů především s městy a obcemi v moravskoslezském regionu. Ty čistírenské provozy vybudovaly většinou díky dotačním prostředkům z evropských nebo národních zdrojů. Často se jedná o menší sídla a provozy pro několik set, maximální nižších tisíc obyvatel. Postiženo povodní bylo 23 čistírenských provozů, které byly zaplaveny, odstaveny od dodávek elektrické energie, případně došlo k poškození klíčových zařízení a vybavení.
Slovníček pojmů
Biologická část čistírny – následuje po mechanické části. Pro odstranění znečištění jsou využívány bakterie, součástí je aktivační a dosazovací nádrž.
Aktivační nádrž – srdce čistírny odpadních vod, aerobní bakterie za přístupu vzduchu, který je do nádrží stále vháněn, ve svém metabolismu odstraňují 99 % organického znečištění vody.
Aerační elementy – slouží k míchání a provzdušňování odpadních vod v aktivačních nádržích v biologické části čistírny.
Česle – technologické zařízení sloužící k odstranění plovoucích nečistot v odpadní vodě. Zachycené nečistoty se nazývají shrabky.
Mechanická část čistírny – první část čistírny při přítoku odpadní vody ze stokové sítě. Lapák štěrku, česle a lapák písku, usazovací nádrž, kde se odstraňují hrubé plovoucí nečistoty a nerozpuštěné látky
Míchadlo – zajišťuje promíchání aktivační směsi (odpadní voda, aktivovaný kal) tak, aby docházelo k efektivnímu odbourávání organických nečistot v mechanicky předčištěné odpadní vodě.
Dosazovací nádrž – dochází v ní k oddělení vyčištěné vody a aktivovaného kalu, který sedimentuje. Vyčištěná voda odtéká zpět do přírody.
Kaly a kalové hospodářství –Mechanicko-biologická čistírna produkuje určité množství kalu. Jeho část je přinášena do čistírny odpadních vod kanalizační sítí. Tento kal se usadí v usazovacích nádržích. Další kal vzniká v aktivačních nádržích, do kterých je vháněn kyslík. V těchto nádržích rostou bakterie, které ke svému růstu využívají látky obsažené v přiváděné odpadní vodě. Protože se do nádrží neustále přivádí další odpadní voda, bakterie se množí, je třeba jejich část v určitých cyklech z aktivačních nádrží odstraňovat.
Kaly se v tekutém stavu čerpají do vyhnívacích nádrží. V nich dochází k dalšímu rozkladu obsažených látek (tj. vyhnívacímu procesu) a jeho stabilizaci (stav, kdy již vyhnívací proces výrazně zpomalí). Kal je ve vyhnívacích nádržích ohříván a promícháván. Z vyhnívacích nádrží se kal čerpá do uskladňovacích nádrží a dále na odvodňovací linku, kde se kal zbavuje přebytečné vody. Z odvodňovací linky je kal v téměř sypké podobě předáván oprávněnému subjektu k dalšímu zpracování jako součást rekultivačních substrátů.
