Několikanásobně přesáhla výroba zelené elektrické energie spotřebu také v areálech tří významných vodojemů Ostravského oblastního vodovodu v Ostravě – Krásném Poli, Bílově a Frýdku-Místku (3x, 11x, 14x). Zařízení v Zelinkovicích procházelo opravou a během pouhých dvou měsíců fungování dokázalo pokrýt celoroční spotřebu areálu.
Čistírna odpadních vod v Opavě byla z hlediska spotřeby elektřiny soběstačná ze 71 %. A to přesto, že od zářijového řádění povodně byla místní kogenerační jednotka až do konce roku mimo provoz.
Úpravny vody v Podhradí, Nové Vsi a Vyšních Lhotách v minulém roce celkem vyrobily 3,9 GWh elektrické energie, tedy o čtvrtinu více, než samy spotřebovaly. A to přesto, že malá vodní elektrárna ve Vyšních Lhotách musela být stejně jako celá úpravna během zářijových povodní a několik týdnů po nich odstavena z provozu. Příčinou byl vysoký zákal ve zdroji surové vody, tedy údolní nádrži Morávka. Navíc bylo zařízení z technických důvodů mimo provoz také po celý srpen.
Ve Vyšních Lhotách bylo vyrobeno o 42 % elektrické energie více, než činila spotřeba, v Podhradí o 14 % více, v Nové Vsi převyšovala výroba spotřebu o 29 %.
Malé vodní elektrárny jsou budovány v provozech úpraven vody na přivaděčích surové vody z údolních nádrží. Efektivní provoz je zajištěn díky stálému průtoku a dostatečnému spádu přiváděné vody. Zařízení s menším výkonem jsou instalována na přivaděčích pitné vody s vhodnými parametry. Vyrobená elektřina se primárně spotřebovává přímo v místě výroby, přebytky jsou dodávány do sítě.
Tři malé vodní elektrárny SmVaK Ostrava se nacházejí v areálech úpraven pitné vody, čtyři jsou instalovány u významných vodojemů.
Dvanáct kogeneračních jednotek v čistírnách, které využívají bioplyn z kalů, v loňském roce vyrobilo kromě tepla využívaného pro vytápění prostor v daných lokalitách celkem 4,4 GWh elektřiny. Opavská čistírna odpadních vod byla soběstačná ze 71 %, což je v republikovém porovnání vynikající výsledek. Toto bylo dosaženo přesto, že od poloviny září do konce roku bylo zařízení v důsledku povodní odstaveno z provozu. Čistírna odpadních vod v Havířově byla v tomto ohledu soběstačná z 31 %, ta karvinská z 56 %, novojičínská z 27 % a provoz ve Frýdku-Místku z 28 %.
„Dlouhodobě pracujeme na technických řešeních vedoucích k úsporám ve spotřebě energií a nových příležitostech pro zvýšení výroby energií z obnovitelných zdrojů. Řadu projektů jsme již realizovali, jde o výměnu dmychadel v areálech významných čistíren odpadních vod, na řadě dalších aktuálně pracujeme tak, abychom dosáhli našich cílů v oblasti energetické soběstačnosti. Například v roce 2023 jsme dokázali vyrobit 43 % elektrické energie, kterou spotřebujeme, z obnovitelných zdrojů. Letos by to mělo být 45 %, v příštím roce 50 % “ říká generální ředitel SmVaK Ostrava Anatol Pšenička.
Jako vhodné lokality pro instalaci dalších malých vodních elektráren byly vybrány významné vodojemy v Krmelíně, Bruzovicích a Bludovicích, kde je možné využít hydrodynamický potenciál přitékající vody. S ohledem na přístup státu k této problematice podala společnost žádost o dotaci v programu vyhlášeném ze strany MPO ČR. V případě kladného výsledku začne v letošním roce výstavba v Bludovicích a Krmelíně, v následujícím roce by přišel na řadu areál v Bruzovicích. Předpokládané náklady na tyto tři stavby přesahují 75 milionů korun.
V několika rozlehlých areálech čistíren odpadních vod v regionu (Havířov, Třinec, Karviná, Kopřivnice a Příbor) byly podány žádosti o vydání stavebního povolení ke stavbě fotovoltaických parků. S ohledem na nastavené podmínky společnost neuvažuje o využití dotačních prostředků. V první fázi by měla být vyrobená elektřina spotřebována v jiných odběrných místech SmVaK Ostrava jako součást již schválené komunitní energetiky. Celkově bylo v energetické koncepci společnosti vytipováno téměř 50 lokalit pro možnou výstavbu fotovoltaických elektráren. Podmínkou je mimo jiné souhlas distributora s výstavbou a připojením do sítě s ohledem na volné kapacity soustavy.
SmVaK Ostrava
Společnost se rozhodla komplexně analyzovat, jakým způsobem ovlivňuje její činnost okolní životní prostředí z hlediska emisí skleníkových plynů již v roce 2015. Proto v souladu s normou ČSN ISO 14064-1 detailně sleduje svou uhlíkovou stopu. Její výpočet byl poprvé proveden za období roku 2014, který byl zvolen za referenční a slouží pro porovnání vývoje uhlíkové stopy v dalších letech. Nadále je cílem pokračovat v aktivitách vedoucích ke snižování uhlíkové stopy.
SmVaK Ostrava v roce 2016 také jako teprve druhá vodohospodářská společnost v České republice implementovala normu ČSN ISO 50001 zaměřující se na energetický management.
SmVaK Ostrava začaly tak, jak je nezpochybnitelným trendem ve vyspělém světě, snižovat svou uhlíkovou stopu také formou obměny vozového parku, jehož součástí se stanou elektromobily. Společnost v první fází vybudovala tři dobíjecí stanice, z nichž každá disponuje dvě nabíjecími místy. Jedná se o nabíjecí stanice umístěné ve stojanu s nabíjecím proudem do 22 kW/32 A (AC), které slouží výhradně pro nabíjení firemních vozidel. Byla pořízena vozidla vhodná pro městský provoz značky Renault Zoe a Peugeot 2008 e-GT.
