Na sedmdesát účastníků zastupujících více než čtyřicet firem a veřejných institucí jednalo o otázkách spojených s klíčovými tématy pro vývoj energetické politiky v České republice a v Evropské unii. Název mezinárodní odborné konference zněl Reformy reforem evropské energetiky. Diskutovalo se o cílech EU do roku 2030 v kontextu bezpečnosti zásobování energiemi a aktuálním vývojem na Ukrajině.
„Nový klimaticko-energetický balíček EU stanovuje ambiciózní cíle v oblastech redukce emisí CO2, zvyšování energetické účinnosti a podílu obnovitelných zdrojů energie na koncové energetické spotřebě. Česká republika podporuje obecný cíl přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2050. Zároveň ale v aktuálním balíčku preferujeme nastavení, které zohlední vysoký podíl průmyslu na tvorbě HDP ČR, relativně vyšší náklady pro nové členské státy a jejich obyvatele vyplývající z klimatických opatření a umožní rozvoj zdrojů energií na technologicky neutrálním základě,“ řekl Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti vlády České republiky.
Opatřením, jejichž cílem bude zvýšení bezpečnosti zásobování České republiky energií, byla věnována hlavní část programu v Multifunkční aule Gong. Své postoje prezentovali zástupci energetických firem, průmyslových podniků i státních institucí.
„Energetický regulační úřad se na otázku energetické bezpečnosti v rámci svých pravidel zaměřil. Posuzujeme nové investice do infrastruktury z hlediska efektivity a přínosu pro české zákazníky, zaměřujeme se i na bezpečnostní standard dodávek plynu a budeme zřejmě navrhovat zpřísnění legislativy v této oblasti,“ připomněla Alena Vitásková, předsedkyně Energetického regulačního úřadu.
Důležitý bod programu představovaly návrhy na zrychlení realizace strategicky významných energetických staveb. V tomto kontextu se debatovalo o výstavbě nových plynovodů Moravia a Stork II, modernizaci elektrické přenosové soustavy či o dalším rozvoji jaderné energetiky v ČR.
„Především strategické infrastrukturní stavby by měly být prioritou jak České republiky, tak Moravskoslezského kraje. Jejich realizace je ale mnohdy, především z důvodu legislativních překážek, doslova během na dlouhou trať. Od představení záměru po realizaci často uběhne řada let. Důležitým bodem jednání International Energy Clubu byla proto rovněž snaha o nalezení shody v návrhu takových opatření, která by zajistila zkrácení nepřijatelně dlouhé doby přípravy energetických staveb,“ vysvětluje Evžen Tošenovský, poslanec Evropského parlamentu a jeden ze zakladatelů International Energy Clubu.
Výstupem z jednání této nekonvenční diskusní platformy bylo společné prohlášení všech účastníků. V roce 2013 to byla výzva k dalšímu tlaku na snížení nesmyslných dotací na podporu obnovitelných zdrojů energie. Letos následovalo vyjádření na podporu legislativních změn, které by měly vést ke koncepční úpravě povolovacích procesů a ke zjednodušení přípravy energetických staveb.
foto Jiří Zerzoň
