Život nevidomých je naprosto jiný, než prožívají zdraví lidé. Musí spoléhat na sluch, hmat, čich či svého čtyřnohého průvodce. Důležitá je i ohleduplnost okolí. Žáci základních škol v Havířově si mohli na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to je, když vnímají jen tmu a to v rámci projektu Rovné příležitosti - Místního akčního plánu pro vzdělávání.
Lenka Slowiková, finanční manažer projektu MAP II.: “Máme tady připravené tři stanoviště. U jednoho je nevidomá paní, která má s sebou vodícího psa. Na jednom stanovišti, kde se nyní nacházíme, si děti zkusí se škraboškami, které jsme jim pořídili se najíst, napít, jak tyto činnosti provádět, když nevidí. Dále si mohou vyzkoušet chůzi se slepeckou holí a dále si tady mohou vyzkoušet předměty, které usnadňují život nevidomým. V prostorách Dona Boska se nacházíme z důvodu, že pan ředitel tohoto centra je členem naší pracovní skupiny pro rovné příležitosti a byl tak hodný, že nám poskytl prostory zdarma.”
Zajímavou zkušeností pro žáky bylo i seznámení s Braillovým písmem.
anketa: “Bylo to jako kdyby zajímavé, že si to mohou vše osahat a je to hrozně těžké být nevidomým.”
Pokud by si měla kamaráda, nebo kamarádku, kteří jsou nevidomí, jak by si jim pomohla, kdyby jste šli třeba na večeři?
anketa: “Pomohla by jsem jim tak, že bych odsunula trochu židli, pak bych ji zase přisunula. A kdyby mu přinesli jídlo, tak bych mu řekla, že na dvanáctce jsou třeba brambory, na šestce maso a tak dále.”
anketa: “My jsme se tady učili Braillovou abecedu. Nevidomí, když na to sáhnou, tak ví, kam jdou na jaké patro, nebo ví, jak psát na klávesnici.”
anketa: “Já jsem si zkoušel psát na přístroji. Myslím si, že to mají těžké, myslím si, že by sem se to nenaučil.”
anketa: “Je to opravdu pozoruhodné, že ten pejsek té paní tak pomáhá a je velmi šikovný.”
anketa: “Mne překvapilo, že ten pes dokáže pomáhat, že to je i přítel člověka i dobrý pomocník, na kterého se můžete vždy spolehnout. Nevidomé lidi provádí, upozorňuje je na překážky.”
Po skončení projektu už děti měly lepší představu o životě lidí s hendikepem i o tom, jak se k nim chovat a třeba jim i pomoci.