6. srpen 1944. Toto datum si obyvatelé Těšínska budou navždy pamatovat, kvůli nacistické likvidační akci, které padlo za oběť 36 nevinných lidí z Havířova a okolních obcí. Obětem tragédie i dalším obětem nacistické okupace byl v Životicích vybudován památník.
Radim Jež, náměstek ředitele Muzea Těšínska: „Ten památník nebo tento objekt byl postaven v roce 1984 jako účelová stavba právě pro připomínku místa, kde se odehrál onen zločin.“
V budově se nachází stálá expozice věnovaná období od podpisu Mnichovské dohody, až do konce druhé světové války.
Radim Jež, náměstek ředitele Muzea Těšínska: „Stálá expozice je koncipovaná jako pohled do období let 1938 až 1945. Její autor, již zesnulý profesor Mečislav Borák, v podstatě zasadil ty události do širšího kontextu tak, aby návštěvníci vlastně věděli, proč došlo k tomu, že vypukla druhá světová válka, že došlo k podpisu Mnichovské dohody, v jaké vlastně pozici se nacházelo Těšínsko, protože to je důležité si uvědomit. Těšínskou bylo v roce 1938 na podzim v říjnu okupováno Polskem. A tato část, takzvané Zaolží, pak bylo připojeno přímo k 3. říši, takže tady platily zcela jiné podmínky pro obyvatele, než na území protektorátu.“
Do kontextu doby je zasazen popis i samotné tragédie.
Radim Jež, náměstek ředitele Muzea Těšínska: „V této části expozice jsme se pokusili o takovou rekonstrukci nebo náznak hospody a to z toho důvodu, že vlastně celý ten incident nebo ty vraždy vyprovokovala událost, která se odehrála v hostinci v noci ze 4. na 5. srpna 1944, kdy partyzáni přepadli tuto hospodu a zabili tři důstojníky gestapa. Vlastně celá ta událost, která se pak odehrála, vedla k zavraždění těch 36 osob a toto je vlastně takové memento toho, proč je k tomu došlo.“
V brzkých ranních hodinách o den později obklíčili Životice jednotky policie a gestapa.
Radim Jež, náměstek ředitele Muzea Těšínska: „V podstatě šli dům od domu a tam, kde našli muže, kteří nebyli přihlášeni k německé národnosti, tak je okamžitě vyvlekli ven, řekli jim, ať se rozběhnou, aby to vypadalo, že utíkají a samozřejmě ti agresoři je zastřelili do týla. Takže takovýmto způsobem popravili 36 zcela nevinných lidí, kteří neměli vůbec žádnou účast nebo souvislost s tím, co se odehrálo v tom hostinci.“
Symbolem životické tragédie a faktu, že za války trpí zejména civilisté a nevinní lidé, je tato socha - Matka ze Životic. V následujících dnech bylo dalších 41 občanů odvedeno do koncentračních táborů. Po válce se vrátili živí pouze 4.
Radim Jež, náměstek ředitele Muzea Těšínska: „Jedním z mimořádně zajímavých artefaktů je tady vystavená bandaska, která vlastně je prostřelena v době toho zločinu v ranních hodinách 6. srpna 1944, kdy ji měl u sebe vracející se Josef Krajina, když jel z noční směny a vlastně byl na místě zastřelen.“
Aktuálně vedení Muzea Těšínska připravilo u památníku novinku – panelovou výstavu.
Lenka Ježová Bichlerová, mluvčí Muzea Těšínska: „Máme tady 7 panelů oboustranných, takže lidé, kteří se nedostanou do expozice, mohou si prohlédnout vlastně ty základní informace tady na této výstavě. Co se týče provozu našeho muzea památníku životické tragédie, tak momentálně funguje tak, že lidé musí předem zavolat kolegyním do historické budovy Muzea Těšínska v Českém Těšíně, buď přijdou osobně, zavolají, anebo e-mailem si dohodnou konkrétní termín. My jim budovu zprovozníme a výstavu je provedeme.“
O událostech 6. srpna 1944 vypráví také kniha Svědectví ze Životic historika Mečislava Boráka, kdy autor na základě pečlivého studia dochovaných písemných pramenů, autentických výpovědí svědků a pozůstalých rekonstruuje vraždy v širším kontextu. V roce 2024 realizoval spolek Životice Sobě také naučnou stezku Životické tragédie.
