Jaké asi budu mít známky? Tak to si říkali také tito malí prvňáčci ze ZŠ Mánesova, kteří si vysvědčení přebrali z rukou hodné paní učitelky úplně poprvé. Na počátku roku nastoupili do první třídy jen tři žáci a třída musela být spojena.
Kateřina Cholevová, učitelka: „Postupně nastoupili další žáci, je to už tak tři měsíce, kdy jich je sedm. Proto se vytvořila jedna třída jenom prvňáčků. Práce je s nimi individuální, protože každý je samostatná jednotka, každý pracuje jinak. Od sluchového postižení i přes střední mentální retardaci. Musíme se přizpůsobovat každý den, ale práce s dětmi je výborná."
Všech sedm žáků první třídu zvládlo a v září nastoupí do druhé třídy.
Anketa, Mirek: „Jsem tady spokojený. Mám jedničky a nějaké dvojky." Esperanza: „Já mám samé jedničky a mám z toho radost. Nejvíce se mi líbila matematika." Miriam: „Mně se líbilo psaní a tělocvik."
Tyto děti si už ale Základní školu v centru města moc neužijí. Kraj rozhodl, že se přes dvě stě žáků a s nimi i učitelé v příštím roce přestěhují na Střední školu řemesel a služeb na Šumbarku. To se většině rodičů nelíbí z mnoha důvodů.
Josef Golat, předseda Školské rady: „Největší problém vidím v tom, že určitě nedostaneme takové prostory, jaké jsou tady. Když se podíváte kolem, chodby široké, vzdušné pro pohyb z vozíky. Další věc je ta samotná lokalita Šumbarku. Tady jsme v přírodě a ve středu města. Za školou je velké hřiště, kousek je do lesa. Vozíčkáři, když budou chtít jít za nějakou kulturní akcí, tak budou muset jet autobusem. Tady to bylo do kina nebo do divadla kousek a mohlo se tam jít pěšky."
Jaké plány má kraj s budovou a s pozemky čítající před sedmnáct tisíc metrů čtverečních v samotném centru města, se zatím neví.
