Konkurence na soutěži v ensemblovém zpěvu, která se nikde jinde, než ve Stonavě nekoná, byla letos silná. O absolutorium se před mezinárodní porotou ucházelo 29 pěveckých uskupení ve věku od 8 do 28 let. Nejdelší cestu sem měly Rakušanky, které speciálně pro Stonavu nastudovaly Antonína Dvořáka v češtině.
Verena Hiebler, sutěžící, Gratz-Rakousko: "Nebylo to snadné, ale měly jsme výbornou korepetici, včetně té jazykové, která nám pomohla zvládnout češtinu tak, aby to nebylo špatné."
Ve své subkategorii studentů základních uměleckých škol získaly Rakušanky zlaté pásmo. Doslova zjevením mezi zuškami byl ovšem brněnský kvartet, který s noblesou a nadhledem zvládnul jak arteficiální, tak lidové písně. Porota ensemblu udělila mimořádnou cenu za nápaditou dramaturgii a bez váhání ho poslala do nedělního velkého finále. Tam ho už ale nikdo neslyšel. Mniši jak nenápadně přišli, tak také hned po soutěžním vystoupení odešli na další misii.
V kategorii středních uměleckých škol nejvíce zaujaly, jak zpěvem tak hereckým výrazem, kočky z Pardubic, které si také právem zasloužily postup do velkého finále.
V kategorii vysokých uměleckých škol už šlo vesměs o profesionální výkony sólistů, kteří se dokázali sladit do ensemblu. Studenti Ostravské univerzity přitom neváhali experimentovat i s výběrem repertoáru. Místo osvědčené klasiky také letos přišli se světovou premiérou. Byla jí Missa brevis Juraje Čiernika, která jim spolu s chorvatskými lidovkami vynesla účast ve velkém finále.
Ostravákům bylo ve velkém finále soupeřem dívčí kvarteto rodaček z Dačic. Ty o jeden hlas zvítězily i u diváků a spolu s jejich cenou si vysokoškolačky domů odvezly i hlavní cenu, svatou Barborku.
Anežka Hergeselová, zpěvačka Dačice: "Byl to šok, nečekaly jsme to. Že jsme dostaly cenu poroty je pro nás úžasným zhodnocením naší práce."
Ostraváci zase získali cenu Českého rozhlasu, která jim umožní pořídit vlastní studiovou nahrávku. Juraj Čiernik, soutěžící, Ostrava: "My jsme nadšeni a spokojeni."
Eva Dřízgová-Jirušová, předsedkyně poroty: "Určitě se tady předvedly talenty, které v budoucnu budou třeba superstar."
Anna Mikšátková, předsedkyně poroty pro ZUŠ: "Já o tom nepochybuji, protože oni jsou většinou zvyklí na jinou hudbu než vážnou a to, že se o ni zajímají, je obrovským přínosem. Oni se postavi na jeviště, nepotřebují decibely a přesto zpívají s radostí a já jim přeji, aby jim to vydrželo na celý život."
Nejvíce uznání ale nakonec sklidila obec, která si na akci tohoto formátu troufla nejen organizačně, ale i finančně.
Elena Šarayová, Slovensko: "Když si představím, že ne město, ale obec tohle pořádá, tak to jsem nezažila, takovou úroveň."
Ondřej Feber, (Nestraníci), starosta Stonavy: "To nás zavazuje, myslím, že nebude problém, abych zastupitele přesvědčil k uvolnění dalších prostředků pro příští rok."
Čtvrtý ročník Stonavské Barborky už byl vyhlášen. O účast v soutěži projevily zájem také ensembly z Japonska.