Stonavská základní škola si s marklowickým gymnáziem dosud měřila síly hlavně ve sportu. Nový společný projekt jim ale umožňuje podívat se jeden druhému doslova pod pokličku. Děti totiž, pod dohledem školních kuchařek, společně vaří to, co je pro jejich národní kuchyně typické.
Marta Wewiorková, kuchařka: "Je to něco jiného, než jsme zvyklí. Mně zaujal jejich makovec - mák, uvařený v mléce a prokládaný piškoty nebo suchary."
Marklovickým zase chutnal například Stonavský masový závitek a vysoce ocenili i sladké zákusky.
Halina Winkler, ředitelka Gymnázia Marklowice: "Už jsem pár českých receptů připravila doma a manžel potvrdil, že to bylo dobré." Maria Szmidd, kuchařka: "No super, navzájem si nabízíme to svoje a jíme a chutnalo i mým kolegyním."
Zdeněk Lusk, ředitel ZŠ Stonava: "Každé jídlo bylo i pěkné a je užitečné, že se na něm podílejí mladí, i když zatím ještě ne plnohodnotně, ale časem budou muset."
Zatím se mladí musejí podílet přinejmenším při těchto kulinářských setkáních. Tak už jen uvázat zástěry, natáhnout hygienické rukavice a s chutí do díla. Stonavané měli tentokrát zvládnout polské "golombki", tedy zelné listy naplněné mletým masem.
Tomasz Polak, žák Gymnázia Marklowice: "To je velmi dobré jídlo, málokomu nechutná."
"Golombki" jsou ale také pořádně pracné. Zelí se musí spařit, rozebrat na listy, okrájet, naklepat, naplnit masem a pořádně zabalit.
Kristián Růža, žák ZŠ Stonava: "Nejtěžší bylo natáhnout ty rukavice a nejzajímavější - třeba jsem ještě neviděl takové zelí."
Zdeněk Lusk, ředitel ZŠ Stonava: "Zkušenosti z kuchyně moc velké nemají, promítá se tam ostych a nezkušenost z té práce."
Maria Szmidd, kuchařka: "Někteří ani nevěděli, jak držet vařečku nebo nůž. Viděla jste, jak balili ty závitky. Jedněm to šlo, druhým ne."
Nakonec si ale poradili všichni a závitky putovaly nejdřív do trouby a pak na stůl. Protože tady platí, že co si kdo uvaří, to si taky sní.
Otto Wanecki, žák ZŠ Stonava: "Myslím, že jsme to uvařili dobře." Světlana Orosiová, žákyně ZŠ Stonava: "Já bych tam už nedávala omáčku, polila bych to jen trochu, dala bych víc ozdoby a zdá se mi to hodně slané."
Napoprvé, i přes tyto sebekritické výhrady, byl výsledek nad všechna očekávání. Stonava zase v Marklowicích vsadila na jednoduchost a stylovost. Její recept byl jako ušitý pro máj, měsíc lásky.
Marta Wewiorková, kuchařka: "Říká se, že láska prochází žaludkem a je sladká, tak jsme připravili ten sladký dezert."
Připravíte ho z jahodového kompotu, šlehačky a želatiny. Všechno dohromady umixujete, proložíte piškoty, ozdobíte a za pět minut je hotovo.Tomasz Lipenski, žák Gymnázia Marklowice: "Bylo to dobré, ale mohlo to být trochu sladší."
Halina Winkler, ředitelka Gymnázia Marklowice: "Jídla česká i polská jsou výborná, děti všechno s chutí snědí, jídlo bleskem mizí a přitom mohou poznat českou i polskou kuchyni."
Společné vaření navíc dětem umožnuje navázat nová přátelství. A to je ten hlavní význam, který stonavská i marklowická škola sledují.
