Zatímco Západ se snaží o ústup od fosilních paliv a spotřebu uhlí v EU dramaticky nezvedla ani energetická krize, v Asii poptávka po něm roste. Čína urychluje plány na výstavbu nových uhelných projektů a ve vedrech vyrábí z tohoto zdroje rekordní množství elektřiny. Rychle se od něj zřejmě neodpoutá ani Indie, podle odborníků v současnosti plánuje nadbytečné množství uhelných elektráren.
Letošní červenec byl podle dat programu Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn nejteplejším měsícem v historii měření a letní vlny veder vyvolaly nové debaty o boji se změnou klimatu a o snižování emisí skleníkových plynů. Statistiky Mezinárodní agentury pro energii však ukazují, jak dramatický rozdíl v praxi panuje mezi Západem a velkými asijskými ekonomikami.
Celosvětová poptávka po uhlí loni dosáhla rekordu a dostala se nad 8,3 miliardy tun. Více než polovinu z něj spálila Čína, kde spotřeba vzrostla o téměř pět procent. V případě Indie šlo o osmiprocentní růst a v Indonésii poptávka vyskočila dokonce o více než třetinu. V době energetické krize způsobené válkou na Ukrajině se zvýšila spotřeba uhlí i v Evropské unii, ovšem o necelé procento. V USA pak loni o sedm procent poklesla.
V letošním roce budou podle agentury rozdíly mezi Západem a Asií v poptávce po uhlí ještě markantnější. Ve Spojených státech a EU se čeká poměrně výrazný pokles, tento propad však v rámci globální spotřeby vynulují další asijské nárůsty poptávky.
Uhlí je největším samostatným zdrojem uhlíkových emisí z energetického sektoru a v Evropě a ve Spojených státech vedl růst čisté energie ke strukturálnímu poklesu jeho využívání. V Asii však poptávka zůstává tvrdošíjně vysoká, přestože mnohé z těchto ekonomik výrazně rozšířily obnovitelné zdroje energie.
Čína v poslední době čelí kritice za snahu postavit v nejbližších letech co možná nejvíce uhelných elektráren. Peking totiž ve druhém loňském pololetí výrazně urychlil plány na stavbu nových provozů. Zvedl je o 45 procent na celkový plánovaný instalovaný výkon 250 gigawattů, konstatovala agentura Bloomberg s odkazem na data klimatického think-tanku E3G. V letošním prvním čtvrtletí pak čínské úřady podle analýzy Greenpeace schválily více uhelných projektů než za celý loňský rok.
Vypadá to, že Čína bude i nadále křiklavou výjimkou z pokračujícího celosvětového poklesu rozvoje uhelných elektráren. Rychlost, jakou projekty postupovaly přes povolení k výstavbě v roce 2022, byla mimořádná, mnoho projektů vyklíčilo, získalo povolení, financování a prosadilo se zřejmě během několika měsíců.
Během letošních letních veder společnost China Energy Investment Corporation, jeden z největších světových producentů elektřiny z uhlí, hlásila výrobní rekord. Země se přitom po zkušenostech s výpadky elektrického proudu během horkých dní v letech 2021 a 2022 snažila, aby se letos situace už neopakovala. Těžila a dovážela ve velkém uhlí, v jihovýchodní Číně se tisícovka dělníků snažila do léta dokončit jednu z největších uhelných elektráren.
Ještě na jaře se zdálo, že Indie půjde odlišnou cestou a chystá se prodlužovat životnost stávajících uhelných provozů, postavit již navržené, ale neplánovat další přírůstky. Aktuální zprávy však naznačují, že i tato lidnatá země se bude s uhlím loučit ještě dlouho. Analýza Global Energy Monitor tvrdí, že Indie v současnosti aktivně rozvíjí 63,5 gigawattu uhelné energie.
Letošní indický schvalovací záchvat znamená změnu v přístupu k energetickému přechodu. Loni nebyla schválena žádná nová uhelná elektrárna, což bylo v souladu s globálním trendem odklonu od špinavé, drahé a zastaralé energie. Studie tvrdí, že indické plány výstavby jsou přemrštěné a povedou ke zbytečnému mrhání prostředky.
