Mezi největší znečišťovatelé ovzduší v Moravskoslezském kraji patří lokální topeniště, průmysl a doprava. Region významně také ovlivňuje stav ovzduší v příhraničních oblastech Polska. Rovněž ve Slezském vojvodství jsou zdroje znečištění stejné. „Na území Moravskoslezského kraje a Slezského vojvodství žije více než pět milionů obyvatel a problémy, pokud jde však o ovzduší, máme stejné. Zatímco před několika lety byla v této oblasti prakticky nulová informovanost, nyní se situace začíná obracet a měl by tomu dále pomoci také projekt i-AIR REGION, kde si chceme nejen vyměňovat informace a zkušenosti, ale také najít účinná opatření, která budeme používat společně,“ vysvětlil projektový manažer vedoucího partnera projektu - Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje - Pavel Santarius.
Na prvním setkání k projektu i-AIR REGION proto pracovní tým srovnával všechna opatření a nástroje, která fungují na obou stranách hranice, podle nejvýznamnějších skupin znečišťovatelů. Hovořilo se o lokálních topeništích, průmyslu, dopravě a starých ekologických zátěžích, přičemž zástupci každé země poukazovali na silné a slabé stránky v té které skupině. Například v Polsku již několik desetiletí mohou obyvatelé požádat o dotace na výměnu kotlů. Nicméně jich je třeba ještě ve Slezském vojvodství vyměnit několik stovek tisíc a v Moravskoslezském kraji podle odhadů Marka Bruštíka experta projektu z Krajského úřadu Moravskoslezského kraje zhruba desítky tisíc. Slezské vojvodství má vypracovaný harmonogram na výměnu kotlů na tuhá paliva i vyhlášku, která zakazuje výrobu nekvalitních zařízení. Nicméně experti z Polska přiznali, že takové kotle jde stále v Polsku koupit.
Ve Slezském vojvodství mnohem účinněji ale funguje kontrola toho, čím lidé v domácnostech topí. Zatímco v Moravskoslezském kraji kontrolu provádí úředník s rozšířenou působností, v Polsku kontroluje lokální topeniště městská policie bez předchozího varování a ohlášení. „Od počátku letošního roku do poloviny května proběhlo v Katowicích zhruba 1 700 kontrol, jen sedm z nich bylo pozitivních, to znamená, že lidé topili, čím neměli,“ řekla Blanka Romanowska ze Slezského vojvodství s tím, že vojvodství postupuje nejen restriktivně, ale se snaží také motivovat obyvatele k tomu, aby se chovali zodpovědně vůči ovzduší různými propagačními kampaněmi, kdy například soused může upozornit sousedova pohlednicí hozenou do schránky, že podle toho, co vychází z jeho komína, zřejmě topí tím, čím by neměl. Experti se také shodli, že na české straně není tolik výjimek jako ve Slezském vojvodství, pokud jde o velké znečišťovatele a průmyslové podniky.
V rámci projektu začne rovněž fungovat edukační centrum, které vzniká v sídle Regionální sdružení územní spolupráce Těšínského Slezska (RSTS) v Českém Těšíne a bude sloužit pro veřejnost, školy i státní správu. „Za posledních dvacet let se mnohé změnilo k lepšímu, nicméně naše příhraniční regiony jsou stále vnímány jako nejšpinavější v Evropě. Posláním edukačního centra proto bude mimo jiné také toto povědomí změnit,“ řekl Jiří Bílek, expert projektu z Regionálního sdružení územní spolupráce Těšínského Slezska, s tím, že v edukačním centru se budou konat odborné semináře, konference a přednášky, vzniknou zde dvojjazyčné společné materiály pro osvětu například jak správně spalovat, jak zdravě žít či bezalergicky bydlet, jejichž cílem bude zvýšit osobní odpovědnost obyvatel regionů na obou stranách hranice k péči o čisté ovzduší.
V plánu je také testovat možnosti použití dronů pro měření emisí a jako pomocný nástroj kontrol lokálních topenišť. Týmy expertů z VŠB – TU Ostrava společně s odborníky z Institutu chemického zpracování uhlí v Zabrze ještě v tomto roce chystají v rámci projektu nákup dronů a jejich využití pro společná měření, shodnout se musí na senzorech měření, aby byly stejné na obou stranách hranice. V Moravskoslezském kraji zatím dron nebyl využit v praxi pro měření emisí, nicméně v Polsku již pokusná měření letos proběhla. „Zatím jsme provedli testovací lety se dvěma drony, jeden naváděl druhý, který pomocí senzorů prováděl nad komínem měření. To odhalilo, co se spaluje,“ vysvětlil Jacek Żeliński z Institutu chemického zpracování uhlí.
Česko – polský projekt i-AIR REGION, který bude probíhat až do konce roku 2020, je spolufinancovaný Evropskou unií z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci operačního programu Interreg V-A Česká republika – Polsko. Partnery projektu jsou Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, Moravskoslezský kraj, Slezské vojvodství, Institut chemického zpracování uhlí v Zabrze, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Sdružení rozvoje a regionální spolupráce Olza a Regionální sdružení územní spolupráce Těšínského Slezska.
