V pořadí pátá mise na Mars se uskuteční ve Hvězdárně Vyškov. Expedice trvající sto hodin, jejíž součástí je také výstup dvou členů posádky na povrch Marsu, je projektem zapsaného spolku Klub Domino, Dětská tisková agentura. Do letošního, už 15. ročníku mezinárodní soutěže Expedice Mars se zapojilo 255 zájemců, z nichž byla ve finále vybrána pětičlenná posádka 5. studentské simulované mise na Mars.
Pro Michala Bravanského byl nejobtížnější první úkol, jímž byl projekt plotteru, tedy robota, který dokáže kreslit pomocí mikročipu. Jako inženýr mise měl doma jen na základě zadání a e-mailové komunikace s velitelem mise robota sestavit, naprogramovat a pak zpracovat průvodní dokumentaci. „Letošní projekt pro inženýry byl náročnější než ty z minulých ročníků a ještě těžší byla nejistota, jestli je moje řešení dobré, zda to jiní nezvládli lépe,“ přiznává Michal, pro kterého je programování koníčkem a informatice by se chtěl později věnovat i na vysoké škole.
Žák 1. A má za sebou už nyní vítězství v loňském celostátním kole soutěže v programování, 3. místo v celostátním kole Mladý programátor a v matematické olympiádě byl třetí z Moravskoslezského kraje. Expedice Mars je jeho soukromou aktivitou. „Vzdělávací projekty mě zajímají a tenhle je opravdu prestižní, jeden z nejlepších v republice. A jediný v Evropě, který se věnuje něčemu podobnému,“ říká student, jenž s dalšími 24 mladými lidmi postoupil do semifinále. To se konalo v Brně. „Naším úkolem bylo stavět stratosférický balon, kromě toho jsme absolvovali i psychologické testy. Do finále, v němž byl balon dokončen, postoupilo jedenáct nejlepších. Následoval eurotrip po různých evropských výzkumných centrech a muzeích,“ popisuje svoji cestu soutěží Michal, jenž nakonec s dalšími čtyřmi členy posádky stráví sto hodin v zavřeném prostoru o 125 metrech čtverečních.
„Budeme tam bez jakéhokoli kontaktu s okolním světem, komunikovat budeme jen s veliteli prostřednictvím chatu. Bude to asi psychicky hodně náročné, ale psychická odolnost byla jedním z faktorů při vybírání posádky, takže předpokládám, že to zvládneme.“ Ostatně účastníci mise byli vybráni na základě jejich reakcí na nejrůznější náročné situace, bylo podstatné, aby spolu souzněli, aby dokázali pracovat samostatně i jako tým, a hlavně aby byli schopni ustát krizové situace.
„Budeme muset spolupracovat, ať se děje cokoliv,“ pokračuje Michal, jenž se nejvíc těší na samotnou práci, experimenty a plnění úkolů. „Bát se není čeho, vše je perfektně zorganizováno a my dobře připraveni,“ je si jistý palubní inženýr, jehož úkolem je zajistit správný chod všech systémů lodi při letu na Mars a zase zpátky. Patří sem například chod lodních počítačů, komunikace se Zemí, práce s vědeckými přístroji na palubě a případné opravy lodi. Dispozice soutěže hovoří o tom, že „…Správný inženýr by měl dokázat poradit svým kamarádům v oblasti počítačů, měřicích přístrojů a nejrůznějších technických věcí. Měl by vědět, jak funguje motor rakety či vzduchotechnika, ale není to podmínkou, když umí pracovat s manuály. Měl by to být člověk, který si dokáže poradit i v nesnadné situaci a postavit potřebné přístroje z čehokoliv, co má zrovna po ruce…“
Posádku kromě Michala tvoří Adéla Krylová z Chomutova jako popularizátorka, fyzici Jakub Semrád z Vlašimi a Tomáš Brada z Třebíče, konstruktérem je Josef Polášek z Prahy. Kteří dva v závěru mise vystoupí na Mars, jehož prostředí bude simulováno ve vyškovském planetáriu, je zatím ve hvězdách.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
- Cílem Expedice je najít studenty, kteří jsou opravdu zvídaví, chtějí se dozvědět, jak probíhá vesmírná mise, a zajímají se o přírodní vědy. Zároveň musí mít motivaci překonávat sami sebe a snahu zdokonalit se. Expedice je startovací rampa, která sdružuje dohromady nadanou a talentovanou mládež z Česka i Slovenska a otevírá jí nové možnosti.
- Finále předcházelo třídenní finále na Slovensku a třídenní exkurze do Evropské kosmické agentury.
- Výběr finalistů probíhal formou nejrůznějších aktivit, díky nimž mohli organizátoři lépe poznat odbornou, fyzickou a psychickou připravenost účastníků na simulovanou misi. První noc finalisté podstoupili jednu z výcvikových metod NASA. Zhruba na půl hodiny byla celá skupina v tiché a temné místnosti. Hned potom následovala dvanáctihodinová simulace pobytu na marsovské základně. V závěru si organizátoři zvali jednotlivé účastníky na pohovory, během nichž se chtěli ujistit, že daný finalista má o simulaci opravdu zájem, že je na ni psychicky i fyzicky připravený a že si dobře rozumí s případnými dalšími členy posádky. V rámci finále účastníci také pokračovali v práci na experimentech, které rozpracovali na semifinále. Dále přichystali také gondolu, v níž budou experimenty vyneseny za pomoci stratosférického balonu do třicetikilometrové výšky.
Zdroj informací o projektu: http://www.expedicemars.eu
