Rozdíly jsou dány nejenom ekonomickou silou regionu, ale i sídelní strukturou. Vůbec nejméně elektřiny potřebují lidé v Praze a také Moravskoslezském kraji, ve kterém ale údaje meziročně rostou nejrychleji v ČR. Jak ukazuje žebříček krajů, střední Čechy jsou na téměř dvojnásobných hodnotách.
| Kraj | kWh | změna | |
| domácnost |
2012/2013 | ||
| 1 | Středočeský | 4958 | 1,9% |
| 2 | Jihočeský | 4566 | 1,0% |
| 3 | Královéhradecký | 4072 | -2,3% |
| 4 | Liberecký | 3916 | -4,5% |
| 5 | Zlínský | 3831 | 1,7% |
| 6 | Vysočina | 3592 | 0,1% |
| 7 | Plzeňský | 3529 | 2,9% |
| 8 | Pardubický | 3391 | -0,8% |
| 9 | Olomoucký | 2979 | 3,3% |
| 10 | Karlovarský | 2831 | 3,4% |
| 11 | Ústecký | 2831 | -4,6% |
| 12 | Jihomoravský | 2658 | 1,0% |
| 13 | Praha | 2544 | 1,3% |
| 14 | Moravskoslezský |
2515 | 5,4% |
| ČR |
3367 |
0,8% |
Údaje pocházejí z
Roční zprávy o provozu elektrifikační soustavy ČR Energetického regulačního
úřadu za rok 2013 publikované na konci května 2014.
Také statistiky ČEZ Distribuce potvrzují výše uvedené trendy, na svém zásobovacím území eviduje nejvíce žádostí o připojení právě ve středních Čechách, severní Morava je hned v závěsu.
| Žádosti o připojení 2013 | |
| Střední Čechy | 24705 |
| Severní Morava | 20721 |
| Východní Čechy | 16107 |
| Severní Čechy | 15167 |
| Západní Čechy | 13973 |
| Žebříček okresů | |
| Praha východ | 4091 |
| Praha západ | 3829 |
| Ostrava | 3408 |
| Olomouc | 3305 |
| Plzeň město | 3121 |
| Pardubice | 2601 |
| Karviná | 2437 |
| Karlovy Vary | 2426 |
| Kladno | 2357 |
| Liberec | 2295 |
| Hradec Králové |
2099 |
| Mladá Boleslav |
2053 |
| Žebříček měst | |
| Ostrava | 2958 |
| Plzeň | 2789 |
| Olomouc | 1539 |
| Liberec | 1277 |
| K. Vary | 1225 |
| Pardubice | 1194 |
| Hradec Králové |
1082 |
| Ústí nad Labem | 958 |
| Kladno | 683 |
| Opava | 611 |
| Jablonec | 605 |
Připojení nových zákazníků je pevně spojeno
s investicemi do distribuční soustavy, jen na zásobovacím území ČEZ
Distribuce to představovalo téměř 3 miliardy Kč za rok 2013, na některých
místech (opět zejména ve středních Čechách) bylo nutné pro uspokojení požadavků
přistoupit k rekonstrukci a výstavbě nových transformoven a páteřních
sítí, což představuje další investice v řádech stovek milionů Kč.
