Řekl to Michal Rásocha, vedoucí oddělení odpadů Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě, na konferenci Odpady 21. Tu 15. – 16. dubna letošního roku pořádalo v Clarion Congress Hotel Ostrava Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a společnost FITE a.s. Ostrava ve spolupráci s dalšími partnery. V regionu se proto i nadále počítá s výstavbou Krajského integrovaného centra pro energetické využívání komunálních odpadů (KIC).
„S ohledem na legislativní zákaz skládkování směsného komunálního odpadu od roku 2024, je nutno hledat alternativy, jak tyto odpady odstranit nebo využít jiným způsobem,“ upřesnil Michal Rásocha s tím, že v současnosti více než polovina z 670 tisíc tun komunálního odpadu, který se v kraji průměrně ročně vyprodukuje, končí na skládkách, jen jedno procento se využívá energeticky a zbytek materiálově. „Přes dlouhodobou snahu o energetické využití je v současné době v kraji prakticky jedinou možnou alternativou ke skládkování materiálové využití,“ řekl Michal Rásocha.
Krajský úřad připravuje nový plán odpadového hospodářství, který musí být v regionu hotov do poloviny příštího roku. Mezi hlavní priority patří zásadní omezení skládkování, s cílem úplného zákazu skládkování směsného komunálního odpadu, dále recyklace odpadů a další způsoby využití odpadů, včetně energetického. Kraj proto počítá také se začleněním KIC do systému nakládání s odpady,“ vysvětlil Michal Rásocha s tím, že zhruba až 300 tisíc tun odpadů ročně bude možné v závislosti na ostatních technologiích v budoucnu v kraji zpracovat energeticky.
Projekt KIC je nutné ale podle něj přepracovat. Původní projekt KIC chtěl realizovat kraj s dalšími pěti statutárními městy a obcí Horní Suchá za čtyři miliardy korun v areálu bývalého Dolu Barbora v Karviné. Zařízení mělo zpracovávat necelých 200 tisíc tun odpadů ročně. Projekt počítal, že bude ze čtyřiceti procent financován z evropských fondů. „Některé energetické společnosti chtějí své kotle přestavět na kotle na využívání tuhých alternativních paliv. Je tedy předpoklad, že by tak zhruba150 tisíc tun komunálních odpadů vyprodukovaných v kraji mohly ročně zpracovat. Dalších 150 tisíc tun, které dnes končí na skládkách, by potom mohlo zpracovat KIC,“ uvedl Michal Rásocha. Projekt je nutné ale podle něj přepracovat nejen, pokud jde o kapacitu, ale také po technické stránce a především bude výstavba KIC potřebovat strategického partnera. „KIC by mohl využívat odpady nejen energeticky, ale také materiálově. Bez finanční podpory strategického investora se neobejde, přestože EU sice deklaruje podporu energetickému využívání odpadů, myslím, že na peníze bychom stejně nedosáhli, “ upřesnil Michal Rásocha s tím, že v současnosti probíhají jednání o vstupu investora.
Podle Jana Maršáka z odboru odpadů ministerstva životního prostředí je v OPŽP 2014-2020 alokováno více než 2,5 miliardy eur. V prioritní ose 3, která se týká i odpadů, je zhruba 458 milionů eur, ze kterých mohou být financovány projekty z odpadového hospodářství. „Při posuzování, zda Evropská komise podpoří projekt na energetické využívání odpadů, bude chtít vidět Plán odpadového hospodářství ČR i krajů. Projekt bude muset splnit směrnice Evropské komise o odpadech a nesmí ohrožovat cíle recyklace odpadů,“ popsal Jan Maršák podmínky, za kterých bude moci žadatelé využít evropské peníze.
Prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš věří, že nové plány odpadového hospodářství povedou k dlouhodobému a udržitelnému řešení nakládání s odpady. Odpadové hospodářství musí být podle něj řešeno jako součást chytrého města a území. „Výstavba zařízení na energetické využití odpadů v kraji je nutností. Realizace projektu by měla přispět nejen k tomu, aby došlo k zásadnímu snižování ukládání komunálních odpadů na skládky v kraji, ale také k tomu, aby se vytvořil prostor ke zvýšení separace a materiálového využívání. Odpady by také nahradily cenné neobnovitelné suroviny,“ dodal Pavel Bartoš s tím, že v kraji je potenciál teplo vyrobené z odpadů využívat. „Energetické využívání odpadů je ekonomicky efektivním způsobem s jejich nakládáním,“ upřesnil Pavel Bartoš. Na konferenci také upozornil na důsledky dvojí nekoordinované evidence odpadů vedené po linii ministerstva životního prostředí i Českého statistického úřadu. „Duplicita je zbytečná, poškozuje nás v očích Evropské komise, zatěžuje původce odpadů i veřejnou správu a umožňuje i účelové zneužití. Účastníci konference se přiklánějí k používání evidence ministerstva životního prostředí,“ uvedl Pavel Bartoš.
Jan Maršák potvrdil, že dvojí evidence odpadů se zásadně promítá také při vyjednáváních o Operačním programu Životní prostředí. O záměrech EU v oblastech odpadového hospodářství hovořila rovněž europoslankyně Kateřina Konečná i s důrazem na nešťastně vedenou dvojí evidenci odpadů v ČR, která způsobuje ve strukturách EU velké problémy.
Konference Odpady 21 je pořádána od roku 2001 a je dlouhodobě zaměřena na energetické využívání odpadů, zejména komunálního odpadu. Od roku 2012 patří konference Odpady 21 do cyklu Odpadové dny. Součástí letošního ročníku konference byla rovněž exkurze do Biocelu Paskov. Konference byla finančně podpořena z veřejných rozpočtů Moravskoslezského kraje a statutárního města Ostravy.
