Ti, kteří do amfiteátru v hukvaldsé oboře přišli (asi 800 diváků), měli zážitky hodné zapamatování. Třetí z Janáčkových oper se stala trvalou součástí repertoáru operních domů nejen u nás, ale v celém světě, kde je také interpretována v českém (moravském) originále. Loňské nastudování tohoto Janáčkova základního díla ve Slezském divadle v Opavě v režii Jany Pletichové-Andělové a pod taktovkou Petra Šumníka bude zapsáno zlatým písmem do uměleckého životopisu opavské opery, protože od premiérového provedení 12. října 2014 sklízí veliké ovace publika i odborné kritiky nejen na domácí scéně, ale i na přehlídce operních inscenací v Praze, kde získalo cenu publika. Její uvedení na scéně hukvaldského amfiteátru má navíc punc autenticity prostředí. Jedním ze základních Janáčkových prvků originality je užití nápěvků lidské řeči – kde jinde je nejčastěji zapisoval, než právě zde, na Hukvaldech.
Soubor opery Slezského divadla v Opavě předvedl v sobotu 4. července v amfiteátru hukvaldské obory výkon skutečně přesvědčivý, vyzrálý po řadě repríz v uplynulém ročním období. Výborné výkony sólových pěveckých rolí, muzikální a jistý byl projev orchestru i taneční složky. Scéna byla přizpůsobená zastřešenému pódiu, prostě zájezdové představení na vysoké úrovni, hodné Janáčkova festivalu. Soubor opery Slezského divadla v Opavě na závěr představení v hukvaldské oboře.
Neděle 5. července patřila orchestru Janáčkovy filharmonie Ostrava, která je pravidelným hostem festivalu. Většinou uvede některé z významných děl Leoše Janáčka – letos to byla symfonická rapsodie na motivy historické novely N. V. Gogola Taras Bulba a vedle ní stěžení dílo české hudby – 9. symfonie „Z nového světa“ Antonína Dvořáka. Zajímavostí programu byla obnovená premiéra houslového koncertu D dur Eduarda Lassena, dánského skladatele a dirigenta, který působil u velkoknížecího dvora ve Výmaru jako dirigent orchestru po Franzi Lisztovi a jeho asistentem byl mladý Richard Strauss. Dílo zaznělo opět po 111 letech a je zároveň připomínkou slávy českého houslisty Karla Halíře, který koncert premiéroval v roce 1888 pod taktovkou autora. Skladbu znovu objevil, našel rukopis orchestrálního koncertu v orchestrálním archivu v USA a připravil k provedení mladý houslista původem ze Španělska Eduardo García, místopředseda Halířovy společnosti ve Vrchlabí. Provedení koncertu, který je nabit nejobtížnější houslovou technikou, se ujal Jiří Vodička, laureát řady soutěží, člen Smetanova tria a profesor konzervatoře v Praze. Janáčkova filharmonie Ostrava, kterou řídil její šéfdirigent Heiko Mathias Förster i sólista Jiří Vodička měli na festivalu zasloužený úspěch.
