Předposlední červencový víkend patřil ve Stonavě tradiční Máří Magdalénské pouti. Jedna z největších společenských akcí v obci ani letos nezklamala. Přestože počasí během víkendu několikrát překvapilo krátkými přeháňkami, tisíce návštěvníků si bohatý program, který finančně podpořila Nadace OKD, nenechaly ujít. Přípravy přitom začaly už několik měsíců před samotnou poutí.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta obce Stonava: "Víceméně se na to připravujeme hned po ukončení plesu. To znamená, od ledna se chystá program, připravují se věci, plánuje se, co a jak se bude dělat. A jsme rádi, že se po revoluci podařilo tuto tradici takhle obnovit. A je to už dneska třicátá šestá pouť."
Na programu se podílí obec, kulturní komise i řada dalších lidí. Nejnáročnější období přichází v posledních týdnech před poutí.
Lukáš Topiarz, hlavní koordinátor Stonavské pouti: "Zhruba měsíc dopředu - to je taková intenzivní práce. Stánkaři volají, ptají se na místa. No a nejvíce práce je potom ten daný víkend. To ustavujeme stánkaře a já myslím, že snad jsou všichni spokojeni."
Sobotní program odstartovali Klauni z Balónkova. Pro nejmenší účastníky poutě si připravili dárečky, které vytvořili z nafukovacích balónků.
David Zbavitel, Klauni z Balónkova:"Z balónků se dá udělat úplně všechno, v podstatě od těch jednodušších věcí, ale už jsme z toho dělali i třeba velké žluté mimoně."
anketa,děti: "Já jsem dostala pejska." "Já jsem dostala kytičku."
V šest hodin večer se dění přesunulo před obecní úřad, kde za hudebního doprovodu Romana Patky začala tradiční soutěž v sečení trávy klasickou kosou a nechybělo ani tradiční starostovské pivo pro všechny soutěžící i diváky. Letos se do soutěžního klání přihlásilo šest mužů a čtyři ženy. Pravidla byla oproti předchozím ročníkům pozměněna. O vítězi tentokrát nerozhodovala rychlost, ale pouze kvalita pokosu.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta obce Stonava: "Stonava původně byla obec zemědělská, takže jsme zkusili tady toto. Jestli se to chytne, ujalo se to. Přijde těch deset patnáct lidí, kteří si to zkusí s tou kosou a je to zábava."
V mužské kategorii si s novými pravidly nejlépe poradil Jan Duda.
Jan Duda, vítěz mužské kategorie: "Na rychlost se člověk víc zadýchá a na kvalitu si jede člověk pomaličku, ale musí si dávat bacha, aby to bylo hezké."
Mezi ženami zvítězila Kristýna Zamarská.
Kristýna Zamarská, vítězka ženské kategorie: "Jsem tady letos poprvé a trénovala jsem doma na zahradě takovou krátkou travičku, co nám tam roste."
Atmosféra sobotního podvečera se pak postupně přesouvala do areálu pouti, kde už od pátečního odpoledne lákal návštěvníky Lunapark Černý korzár. Pouť si totiž většina návštěvníků bez kolotočů neumí představit. Když se po roce 1989 začala stonavská pouť znovu obnovovat, návštěvnost byla zpočátku skromná. Postupně se ale podařilo navázat na někdejší tradici a dnes patří mezi nejvyhledávanější poutě v širokém okolí.
Václav Tvardek, majitel Lunaparku Černý korzár: "Než začala demokracie, tak hodně dlouho tu nejezdily žádné lunaparky, žádné kolotoče. Ta pouť byla dost taková omezená. Nic tu nebylo, lidí bylo málo. Otvírali jsme jen v neděli a v 16-17 hodin už tu nebyli lidé. Máme takovou příjemnou cenu, aby opravdu to bylo takové dobré pro všechny."
Letošní lunapark nabídl přibližně patnáct atrakcí pro malé i velké návštěvníky. Stavba celého lunaparku začíná několik dní před samotnou poutí.
Václav Tvardek, majitel Lunaparku Černý korzár: "Lunapark je dost náročný, protože to jsou klasické atrakce. Týden trvá, než ho dáme do kupy."
Máří Magdalénská pouť ale není jen o atrakcích, hudbě a setkávání lidí. Její nejdůležitější část se každoročně odehrává v kostele svaté Máří Magdalény, patronky místní farnosti.
P. Roland Manowski-Słomka, farář Římskokatolické farnosti Stonava: "Každá farnost má nějakého světce, tzv. patrona. A ten světec má svoje místo v liturgickém kalendáři. Právě svatá Maří Magdaléna Svatá má svůj svátek 22. července. Proto neděle, nejbližší této liturgické památce je vždy v této farnosti spojena s poutí ke cti sv. Máří Magdalény. No, samozřejmě, pouť, to je to základní, to je ten základ toho všechno. Co je pak součástí poutě, to je takové dodané. V Polsku se proto říká odpust a potom rozpust, to znamená, to je radost z toho, že bylo odpuštěno."
A zatímco v kostele probíhaly poutní bohoslužby v českém i polském jazyce, v parku u Domu PZKO už vrcholily přípravy na nedělní kulturní program.
Jeho tradičním zahájením bylo vystoupení Hornické kapely, která letos vstoupila do nové etapy pod vedením zkušeného dirigenta Jiřího Grussmanna. Ten nepřinesl Hornické kapele jen nové vedení. Připravil také výraznou obměnu repertoáru, který musel přizpůsobit současnému obsazení orchestru.
Jiří Grussmann, kapelník Hornické kapely: "Já jsem měl velkou kapelu, tak aby to nebylo prázdné, tak jsem to musel předělávat, kde to se dalo. No, tak něco uslyšíme. S tím bláznem si nezačínej a takové prostě populární."
Po Hornické kapele patřilo pódium skupině FoPa. Pro jednoho z jejích členů znamenalo vystoupení ve Stonavě také návrat do míst, kam jako malý pravidelně jezdil na pouť.
Jan Varga, kapela FoPa: "Já jsem tady byl jako dítě s rodiči a s babičkou. Tehdy jsem tady poprvé zkoušel přežít ty atrakce, abych se nepoblinkal. Zkoušel jsem tady poprvé pivo tajně, ale co se týče programu, tak to jsem tady úplně poprvé a my jsme vybrali takový výběr z hroznů toho nejlepšího ze světa i z České republiky, takže si s námi lidé všechno můžou zazpívat, protože to stoprocentně budou znát."
Daniel Cieslar měl během pouti hned několik úkolů. Vedle hraní s kapelou FoPa zajišťoval také ozvučení, osvětlení i technické zázemí celého kulturního programu.
Daniel Cieslar, kapela FoPa: "Renesanční bytosti to tak mají, že zvládají více věcí a Stonava je rodiště mé maminky a mého dědečka. Takže vlastně já jsem tady doma. A člověk dělá doma spoustu věcí, takže i pracuje i se baví."
Vyvrcholením nedělního kulturního programu bylo vystoupení populární východoslovenské skupiny HRDZA. Její koncertní repertoár je s poutěmi, jarmarky a festivaly neodmyslitelně spojen.
Slavomír Gibarti, kapela HRDZA:"My jsme kapela, která je oblíbená na takové, u nás se to jmenuje jarmark, hody anebo třeba poutě. Jsme přesně takový živel, který se tam hodí. Budou určitě všechny hity. Nikdo nebude zklamaný. Možná, že něco vynecháme, nevím, ale možná přidáme i více."
Stejně jako v předchozích letech patřil závěr pouti tradičnímu ohňostroji. Letos jej ale výrazně ovlivnila nová legislativa, která zpřísnila podmínky pro pořádání pyrotechnických show.
Petr Komenda, ohňostrůjce: " Z důvodu novelizace zákona jsme byli nuceni ohňostrojovou show přesunout, dá se říct, na okraj obce, kde vyhovuje požadavkům zákona. Na obzoru bude kulová show ve velkých výškách a samozřejmě, aby to nebylo jenom o tom, tak tady jsme si ještě pro diváky připravili menší scénu, kde využijeme klasické pódiové efekty a všechno to bude na sebe, pokud možno, navazovat tak, aby to tvořilo jeden obraz a vzájemně se to doplňovalo."
Odpálením poslední světlice ale práce organizátorů nekončí. Ráno musí mít centrum obce svou běžnou podobu.
Lukáš Topiarz, hlavní koordinátor Stonavské pouti:"Hned v noci po ohňostroji se přijíždí rozebírat elektriku, připojení od stánků, no a následný ranní úklid. Začínáme v 5 hodin, aby bylo centrum pěkné, bez odpadků."
A přestože pouť skončila, kulturní léto ve Stonavě pokračuje dál. Poslední srpnovou neděli se park u Domu PZKO stane dějištěm tradičních Stonavských dožínek.
