Tato usměvavá paní se jmenuje Dagmar Sabelová a ochotně nám popsala, co ji a jejího manžela k pěstounství přivedlo.
Dagmar Sabelová, pěstounka: "Dostala mě do toho kamarádka, nejlepší kamarádka z dětství, protože ona tuhle práci dělala od samého začátku, od roku 2006. No a mě se to vždycky strašně moc líbilo. Jenomže já jsem se starala o rodiče, nešlo to. No a potom, když sestra řekla, že si rodiče vezme, tak jsem hned manželovi říkala: 'Ty jo, jako já do toho jdu. Já to prostě fakt chci dělat.' Takže my děláme tu práci od roku 2021. Teď máme chlapečka, dostali jsme ho, když měl 2 měsíce. Je to naše nejmladší dítě, když to tak řeknu. Měli jsme i osmiletého chlapečka. Já jsem nastavená. Když vidím, že to dítě potřebuje tu pomoc, tak nemůžu říct ne. Samozřejmě když máte malé dítě, tak je to lepší. Co se týká psychického zdraví, u něho, protože to starší dítě si přijde se zkušenostmi, něco prožilo, už to ví, už to vnímá. Čím menší dítě, to se hned zapojilo v pohodě."
Jaroslav Sabela, pěstoun: "Mi to vyhovuje. Já mám děti rád. Vůbec mi nevadí, že tady je dítko zase nějaké jiné. Když je větší, tak pro mě ještě lepší. Jde se mnou na zahradu, za slepicemi a za kocourem. Takže mám děti rád."
Jak moc pomáháte?
Jaroslav Sabela, pěstoun: "Snažím se, jak můžu. Jak manželka potřebuje, tak není problém. Vystřídám ji."
Frýdek-Místek pěstouny dlouhodobě podporuje.
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Pěstounů není nikdy dost, a proto jsme dneska i tady, abychom motivovali i další pěstouny, protože myslím si, že děti si opravdu zaslouží milující rodinu. Byť to třeba nejsou biologičtí rodiče, tak ta dočasná pěstounská péče je opravdu důležitá, aby děti nekončily v ústavech, byť tam po materiální stránce jsou samozřejmě dobře zajištěné. Ale to nejdůležitější je opravdu ta láska a ta péče toho nejbližšího. A jak vidíte tady, tak pěstouni opravdu těm dětem dávají maximum, co můžou."
Dítě je v těch rodinách nějakou dočasnou dobu, takže jaký je ten další proces potom?
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Samozřejmě se buď vrací k biologickým rodičům, pokud soud, samozřejmě OSPOD a další okolo uznají, že to je vhodné, anebo je třeba nabídnuto potom i k adopci, pokud ten biologický rodič souhlasí."
A doporučili by manželé Samuelovi pěstounství i ostatním?
Dagmar Sabelová, pěstounka: "No jejda, určitě strašně moc. To strašně motivuje. Mě to naplňuje. Já jsem moc ráda, že tuhle práci můžu dělat, nebo to poslání, protože to není jenom o práci. Je to o tom, že fakt to dítě musíte mít rád a musíte mu dát to, co potřebuje. Je to někdy těžké , protože vy nevíte, jaké dítě dostanete a s čím to dítě přijde. Já to mám strašně lehké, protože já jsem věřící. Já fakt počítám s Pánem Bohem. Takže každé dítě, než přijde, já se za něj modlím."
Jaroslav Sabela, pěstoun: "Abych řekl o výdělku, pro mě to vůbec nic neznamená. Já mám děti rád. A kdo má rád děti a chtěl by jim udělat domov.. Já si myslím, že to je to nejlepší, co můžeme tomu maličkému dát, a jsem za to rád."
