Když se dělníci pustili v centru Jablunkova do rekonstrukce jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších objektů, probourali se do prostoru, o kterém neměl nikdo tušení. Díra ve zdi odhalila zakouřený prostor připomínající komín. Archeologové následně potvrdili k čemu prostor sloužil.
Martina Uhlářová, archeoložka Muzea Těšínska: “Při bouracích pracích zde byla nalezena udírna pravděpodobně ze 17. nebo 18. století. Ale ještě si musíme počkat na výsledky dalších analýz.”
Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska: “Ten objekt je, jak jsem říkal, ze stavebního hlediska poměrně vzácný. Jsou zde dochovány křížové klenby, jsou zde dochovany emporia a další stavební prvky, které se dneska běžně již nepoužívají. A nedávno se podařilo najít zařízení pro uzení masa a uzenin. Archeologové jásají. My jsme také nadšení. Samozřejmě musíme trošku přizpůsobit harmonogram prací a plány, nicméně ty zásahy nebudou nijak velké. Podstatné je, že se pod dohledem památkářů snažíme ten objekt uvést zhruba do podoby, kterou měl v minulosti. Samozřejmě, že při tak vzácné stavbě se musíme chovat velice ohleduplně. K tomu, co možná ještě najdeme. Takže nás čekají opravy fasády, čekají nás opravy interiéru, no a uvnitř budou pak expozice muzejní, které to všechno pěkně uzavřou do historického kontextu.”
Historicky cenná budova Knížecího domu bude opravena nákladem zhruba 50 milionů korun.
Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska: “Investorem tohoto projektu, tak to nazvěme, protože to není jenom stavba, ale i vybavení expozic a interiéru, je Moravskoslezský kraj. Celkové náklady se vyšplhaly zhruba na 50 či 51 milionů korun s tím, že většinu těch nákladů pokryjí evropská dotace. Takže myslím si, že město Jablunkov se má na co těšit a že si jablunkovjané něco tak pěkného, jako je hezké muzeum v centru města, ale i celé okolí, zaslouží. Jablunkov bylo město, které patřilo přímo Těšínským knížatům, takže i proto Knížecí dům. No a my jsme se s městem a s naším zřizovatelem Moravskoslezským krajem rozhodli, že ten dům zachráníme a že v něm zřídíme takzvané Muzeum trojmezí. Trojmezí proto, že nedaleko odsud od roku 1920 se nachází místo, v němž se schází hranice České republiky, Československé tehdy republiky a Polska a po vzniku České a Slovenské republiky vlastně je to trojmezí. A to trojmezí je zajímavé tím, že to není jen to místo, kde se státní hranice stýkají. Samozřejmě je to velká turistická atraktivita, ale je to celé okolí, by se tak dalo nazvat, protože to je prostor, ve kterém se v minulosti setkávaly české, polské, slovenské ale také třeba německé nebo židovské jazykové a kulturní vlivy. To osídlení bylo zčásti i valašské, protože se stalo prostorem, ve kterém se usídlovali Valaši v minulosti. No a myslím si, že je to takové krásné místo na prezentaci třeba, jakým způsobem se vzájemně ovlivňoval český a polský jazyk tady v tomto prostoru. Kde jinde, než Jablunkově, by to asi mělo být.
Nynější nečekaný objev dřívější udírny částečně ovlivní průběh rekonstrukce. Památkáři přitom nevylučují, že objeví ještě další zajímavé nálezy.
Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska: “To muzeum by mělo být zaměřeno především na dva fenomény. Jednak na vzájemné ovlivňování setkávání a obohacování kultur a jazyků. Jak jsem řekl, české, polské ale také slovenské a druhá věc je, že ti lidé, když tady osídlovali okolí Jablunkova, nacházeli zde prostor, ve kterém si mohli stavět domy, klučili lesy a podobně, tak poznamenávali krajinu a krajina naopak zase poznamenávala ty lidi. A to trvalo několik staletí a vytvořila se taková specifická goralská kultura, kterou nikde jinde v České republice asi nenajdeme. A ta krajina sama o sobě stojí za připomenutí. Máme tady nedaleko přírodní rezervaci Mionší, jeden z nejstarších dochovaných jedlo-bukových pralesů na území České republiky, takže my jsme chtěli v tom muzeu soustředit vlastně základní dvě věci, a to je to goralské osídlení zdejšího kraje a přírodu, která vlastně formuje to osídlení až do dnešních dnů.
Knížecí dům, který dříve sloužil například jako soud, věznice nebo úřední budova, bude už na jaře roku 2022 Muzeem Trojmezí s interaktivními expozicemi o historii goralské oblasti.
Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska: “Muzeum trojmezí jsme vymysleli jako doplněk k nedávno otevřené hlavní muzejní expozici, která je v Českém Těšíně. Ta muzejní expozice v Těšíně se soustřeďuje na příběh Těšínského Slezska. Tak je nazvaná, takže je především historická a hovoří o tom, jak se měnily státní hranice, jaké bylo osídlení celého Těšínska, nejenom tady toho trojmezí. No a každý, kdo navštíví tu expozici, tak se by se měl vypravit z toho Českého Těšína sem do Jablunkova, protože tady se chceme soustředit právě na etnografii, na tu goralskou kulturu, na setkávání českého a polského jazyka. V tom Českém Těšíně je to spíše historicko-politické a kulturní spektrum, které tam prezentujeme. No a nejstarší historie, a to je ten třetí diamant, tak to je Archeopark v Chotěbuzi s nejstaršími dějinami a archeologickou expozici. Takže vytváří to jeden celek, který do budoucna by měl návštěvníka motivovat k tomu, aby na tom Těšínsku, nebo Českotěšínsku a Jablunkovsku strávil celý den. Začne archeologií, potom se přemístí do Českého Těšína, může se vypravit do polského Těšína na Piastovskou věž a nakonec tady do podhorské části Těšínska, kde může ten pobyt a návštěvu muzea spojit i s turistickými atraktivitami, s návštěvou Beskyd a podobně.
