Společnou oslavou pátých narozenin malého Maxima ukončilo Středisko volného času Don Bosko 14 denní příměstský tábor, který byl určen pro ukrajinské děti.
Jindřich Honěk, ředitel CSVČ Don Bosko Havířov: “Ten záměr byl takový, že jsme chtěli čistě pro ukrajinské děti tábor, protože si myslíme, že hodně potřebují pomoct, hodně potřebují zažít nějaké pozitivní věci. Máme tady děti právě z Mariopolu, z Chersonu, z Kyjeva, Mykolajevka, kde se bombarduje. Takže chceme, aby u nás zažily něco pěkného a cítily se přijati. Takže čistě ukrajinský tábor. Během těch 14 dní jsme pro ně měli různé aktivity v budově. Hry, výtvarné aktivity, sportovní, ale kromě toho jsme navštívili také místní atrakce. Byli jsme na trampolínách, ve Slezském muzeu, v Bohumíně v zábavním parku, ve Světě techniky v Dolních Vítkovicích. Snažili jsme se, aby děti poznaly i okolí, kde teď žijí a ať se tady hlavně cítí dobře. To je naše krédo.”
Po celou dobu se dětem věnovala jedna ukrajinská maminka, které Don Bosko zajistilo ve středisku ubytování. Nicméně všichni se snažili mluvit co nejvíce česky.
anketa: "My jsme si hráli, jezdili jsme do jiných měst. Jak do Ostravy, do Opavy a do Bohumína. V Bohumíně jsme byli na hřišti, hráli jsme si. A v Opavě jsme byli v ZOO. Tábor se mi líbí velmi.”
Jak dlouho se učíš česky, že umíš tak hezky česky?
anketa: “Nevím. Tři měsíce, nebo čtyři. Já chodím do školy 1. Máje a líbí se mi tam.”
anketa: "My jsme byli na táboře na trampolínách, v muzeu. My jsme na trampolínách skákali. Tábor je krásný, hodně se mi líbí.”
Jindřich Honěk, ředitel CSVČ Don Bosko Havířov: "Začínají rozumět, někteří se snaží i mluvit, ale český jazyk, jako mluvnice, gramatika, je problém i pro naše děti, pro naše žáky. Tam bude hodně těžké pro ně, aby to děti vstřebaly všechno.”
Celkově do středisek chodí až 100 ukrajinských dětí. Mnohé z nich budou navštěvovat i další příměstské tábory s českými dětmi. Po prázdninách se pak mohou opět zapsat do různých kroužků, včetně výuky našeho jazyka.
