Nejstarší zmínka o radnici s renesanční věží pochází z listiny těšínského vévody Kazimíra II a to z března roku 1504, v níž je zadokumentována koupě domu na náměstí za tehdejších 60 uherských zlatých, kterou pak obratem vévoda prodal městu Fryštátu za účelem zřízení radnice. Od té doby stále slouží k tomuto účelu.
Roman Nogol, tajemník Karviné: "Máme jako jedno z mála měst ve Slezsku 500 let městskou správu na témže místě, takže ta naše radniční věž patří k těm nejstarším na území Slezska dochovaným."
Původě šlo o dřevěnou stavbu, která ale v roce 1511 shořela. Na zbylých kamenných základech byla kolem roku 1520 postavena radnice zděná.
Roman Nogol, tajemník Karviné: "Následně nejdůležitější rok, kdy došlo ke změně vzhledu, byl rok 1823, kdy radnice podlehla těžkému požáru a následně přišla o dvě poschodí. Do té doby měla o dvě poschodí víc než známe dnes, byla ukončena dřevěnou kopulí a pod ní měla i ochoz, který byl přístupný."
Na radnic vyzváněl i zvon. Tehdejší Fryštát byl totiž městem s útrpným právem, svědectvím tohoto období je i zbytek řetězu, který je na věži dodnes.
Roman Nogol, tajemník Karviné: "Zvon vyzváněl i k v případech, kdy došlo k výkonu hrdelního práva, ve městě se také popravovalo a trestalo se smrtí."
Změnou vzhledu prošly i vnitřní prostory radnice, jsou uzpůsobeny požadavkům a provozu dnešního sídla městské správy. Například současná sklepní místnost sloužící k zasedání rady, byla kdysi místem mučírny.
Ve věži se vystřídalo několik hodinových strojů, dochovány jsou dva. První pochází z bruntálské firmy z roku 1887 a sloužil do roku 1927, kdy byl nahrazen dalším hodinovým strojkem vyrobeným ve Vyškově na Moravě. Při rekonstrukci radnice v 2. polovině 90. let 20. století byly instalovány nové věžní hodiny s elektrickým ovládáním zvonů, které tam jsou dodnes. Jsou vybaveny řídícím počítačem, který generuje impulsy pro řízení motorů. Ty posouvají jak ručičky hodin tak mechanické odbíjení. Při jedné z letních bouřek se na pár dní zastavily a musel být přivolán mechanik, který je opět uvedl do chodu.
Jiří Landa, mechanik věžních hodin: "Došlo k tomu, že počítač zapomněl nastavení ruček a vymazal si i to nastavení toho odbíjecího programu."
Stroj se po spuštění dal ihned do práce.
Jiří Landa, mechanik věžních hodin: "Když jsem k tomu přišel, tak stroj byl zastavený asi na třech hodinách, Od té doby, co se rozběhl, tak on v těch vteřinových krocích musí doběhnout k tomu správnému času. Řídící hodiny jsou umístěny v té místnosti s otevřeným oknem, tam je ten řídící počítač a přijímač DCF, čili toho radiového signálu.
Ve věži je pak umístěný stroj pro pohon ruček, dva motory pro odbíjení a ovládací rozvaděč.
