Karvinský záchranář Marek Balicki znovu sbalil batoh. Jeho cesty nejsou jen o odpočinku, ale hlavně o pomoci a poznávání. Tentokrát jeho kroky vedly do exotické Asie.
Marek Balicki, záchranář na cestách: "Na začátku jsem vůbec nevěděl, co se bude dít, ale nakonec jsem byl v krásné oblasti, která je typická pro skalní lezení. No a mimo jiné jsem opět učil na dechové potápění freediving a pak jsem se dostal i k těm záchranářům, takže jsem tam dobrovolně učil. Povedlo se to v Thajsku i v Laosu. Opět se potvrdila jedna velká úžasná mezinárodní rodina. Takže mě přijali velmi rychle a cítil jsem se tam opravdu, jako kdybych byl mezi svými."
Z každé cesty si Marek přiváží silné příběhy.
Marek Balicki, záchranář na cestách: "Třeba co bylo v Thajsku typické. Za prvé, že mají před stanicemi vystavené rakve a stanice je spojená s modlitebnou, protože tam to mají takhle zakořeněné. Takže kdo si chce vylepšit karmu, tak tam chodí darovat a je to spojeno s modlitbou, což je hodně jinačí, než jsme zvyklí třeba v České republice."
Jako profesionální záchranář Marek sledoval i práci svých kolegů v cizině. Rozdíly mezi českým a asijským zdravotnictvím jsou znatelné.
Marek Balicki, záchranář na cestách: "Tam samozřejmě to naráží na jejich zkušenosti a finanční limit, takže nemají tak dobré vybavení, jako jsme zvyklí v České republice. Nejtěžší jsou takové případy, kdy vím, co mám dělat, akorát mi k tomu chybí to vybavení. Jste z České republiky, takže já bych mohl udělat daleko více, ale v tu chvíli jsou mé možnosti omezené. A taky jazyková bariéra i mezi záchranáři, protože anglický jazyk tam není úplně standard. Nejčastější a spousta turistů to bohužel pozná na vlastní kůži, jsou pády z motocyklu nebo ze skútrů. To tam je opravdu dejme tomu 90 % veškerých výjezdů."
Tentokrát ale Marek necestoval sám. Do Vietnamu s ním vyrazil i jeho tatínek, který v Karviné slouží jako dopravní policista.
Pavel Balicki, tatínek, dopravní policsta: "Oni jsou proti nám relativně chudí, nemají takové možnosti. Ale ta soudržnost těch rodin a ta pohoda těch lidí. Oni se opravdu pořád usmívají a jsou spokojení s tím, co mají. Když je něco navíc, tak jsou jen rádi."
Kromě vzpomínek si Marek z Asie přivezl i něco na památku. Jsou to originální trička, která mu budou tuto cestu připomínat. Každé z nich má svůj vlastní příběh.
Marek Balicki už teď v hlavě plánuje další trasu. Pomoc druhým má v krvi, ať už je v Karviné, nebo na druhém konci světa. A je jedno, jestli má na sobě uniformu, nebo cestovatelské triko.
