Kapři, sumci, candáti, štiky, cejni, karasi, všechny tyto ryby se dají v rybnících na Karvinsku ulovit a většinou jde o pořádné macky. Rybáři je poctivě a pravidelně přikrmují, ale to samo sobě nestačí, ryby, byť žijí pod hladinou, potřebují kyslík a ten při extrémně vysokých teplotách vzduchu, který ohřívá také vodu, mizí. Proto je teď u rybníků častým hostem osoba, která hlídá, jestli se ryby nezačaly dusit.
Vilém Kožušník, rybář: „Ta měření je třeba dělat, když je velké horko a malá rozpustnost kyslíku ve vodě. Čím teplejší voda, tím horší rozpustnost a kyslíku ubývá."
To platí zejména pro rybníky bez přítoku a odtoku. Ryby si v permanentně průtokovém rybníku sice mohou připadat jako ve vodním průvanu, ale dýchá se jim tam zatím dobře.
Vilém Kožušník, rybář: „V jednom litru vody jsme naměřili mezi 8 a 12 miligramy kyslíku, čili takových 10 miligramů, což je na dnešní podmínky, kdy voda měla 23 stupňů, velice dobrý stav."
Kdyby ale teplota vzduchu dál stoupala a držela se na rekordních hodnotách několik dnů, mohlo by začít být zle, u neprůtokových vodních nádrží by rybáři museli rybám pomáhat.
Leopold Borkala, správce rybníků: „V těchto případech je třeba prokysličovat vodu, buď použít nějaké čerpadlo, které vodu začne čeřit nebo vodu vyměnit, otázka je, jak?" Reálné to není, a proto se musí dbát, aby voda měla aspoň optimální kyselost, tu ovlivňuje vápník. Leopold Borkala, správce rybníků: „Vápník rozhazujeme po rybníku, buď do přítoku, nebo se rozsype kolem břehu."
Třetím úhlavním nepřítelem ryb jsou v létě sinice, umí si s nimi poradit samy, ale musí být schopné rybniční vodu neustále vířit. Leopold Borkala, správce rybníků: „Připustili jsme do rybníka větší rybu, začala tam vodu přemílat, takže se zakalila a je pokoj."
Rybáři pro úspěšný odchov a přežití rybí populace udělali maximum, pokud ji nevyberou hejna kormoránů, volavek nebo pytláků, poputuje na podzim do lovných rybníků a pak kdoví, možná si o letošních vánocích pochutnáte právě na ní.
