Zahrada mateřské školy na Dolanech praskala poslední říjnové odpoledne ve švech. Děti tady společně se svými rodiči přišly pouštět draky.
„Dolanská školička má Drakiádu spojenou s chatou Hrádek. Tentokrát jsme se rozhodli to odpoledne prožít s rodiči na naší zahradě,“ řekla vedoucí učitelka MŠ Dolany Helena Skutková.
Bohužel, větřík nefoukal. Některým dětem se ale i přesto podařilo dráčka na chvíli udržet ve vzduchu.
„Aby ten drak lítal, musíme u toho hodně běhat,“ řekl jeden z předškoláků.
„Je to jako se vrátit do dětských let, akorát ten vítr nám trošku chybí.“ „Zrovna dneska nefouká vítr. Kdyby ten větřík byl, určitě by to bylo pěknější,“ dodali rodiče dětí.
Bezvětří ale nikomu náladu nezkazilo. Pro děti byly připraveny různé soutěže.
„Je tady hod gumákem, slalom s bramborou, jízda v kolečku a hod na plechovky,“ vyjmenovala Helena Skutková.
Na pátém stanovišti si pak mohly vyrobit malého dráčka na památku.
„Je to z takové pěnové hmoty a používáme k tomu ještě další kreativní materiál, jako jsou korálky, oči, děláme mašličky, děláme ocas pomocí korálků,“ řekla další učitelka Radka Štolfová.
Dráčky ale vyráběly děti i se svými rodiči doma. V rámci drakiády se totiž soutěžilo o toho nejhezčího.
„My jsme udělali dráčka, který vypadá jako rybička,“ řekla jedna z dívek.
„Draka jsme vyráběli z papíru a špejlí. Potom jsme ustřihli mašličku, co jsme měli.“ „Barvili jsme dráčka barvičkami. A protože se učíme malovat barvičkami, tak to Elišce moc hezky šlo. Učili jsme se různé techniky jak vybarvovat, že i prstíčky jdou nanést barvičky, bylo to moc příjemné.“ „Násmali jsme se u toho, vzpomněli jsme si na své dětství, když jsme my dělali draky se svými rodiči,“ konstatovali rodiče stonavských dětí.
Do výroby dráčků se v některých případech zapojili dokonce i prarodiče.
„U nás je to tradice. Když byly naše děti malé, tak jsem jim dělal taky takového velkého draka. Vnučce jsem to slíbil, tak jsem ji ho vyrobil,“ řekl Tomáš Sikora.
Dráčci byli hodnoceni pomoci kaštánků. Ten, který jich dostal nejvíce, vyhrál. A právě tento dráček vyhrál za třídu Houseneček. Rybí dráček byl zase vyhodnocen jako nejkrásnější za motýlky. Poté se všichni sešli u ohníčku, kde si opekli párky.
„Cílem těchto společně strávených odpoledních chvilek je to, že se mezi sebou navzájem propojí přátelské vztahy,“ vysvětlila Helena Skutková.
A to nejen mezi dětmi. Společná setkání prohlubují spolupráci učitelů s rodiči, kteří se navíc mohou vzájemně lépe poznat.
