Lucjan Klimsza, pastor a administrátor stonavské farnosti: „Začíná onou památkou příchodu, nebo vjezdu do Jeruzaléma Pána Ježíše Krista. Ten vjezd do Jeruzaléma je opravdu nesmírně důležitý, protože Ježíš Kristus odmítá korunovaci, tedy tu pozemskou politickou moc a stáva se pro nás všechny Mesiášem. Pak je tady další důležitý moment a to je ustanovení Večeře Páně a to je čtvrtek, Velký čtvrtek. Pak přichází Velký pátek, tzn. svátek ukřižování Pána Ježíše Krista.“
Tu jim ho vydal, aby byl ukřižován, a oni se Ježíše chopili. Nesl svůj kříž a vyšel z města na místo zvané „Lebka“, hebrejsky Golgota. Tam ho ukřižovali a s ním jiné dva, z každé strany jednoho a Ježíše uprostřed.
Lucjan Klimsza, pastor a administrátor stonavské farnosti: „Tím to samozřejmě nekončí, protože kdyby to tím mělo končit, tak se tady vůbec nemusíme scházet. Jak říká apoštol Pavel, kdybychom věřili pouze v ukřižování Pána Ježíše Krista, tak jsme těmi nejubožejšími lidmi. Takže opravdu to nekončí tím pátkem, ale směřujeme celé naše bohoslužby i liturgii, to bohatství liturgické k tomu ústřednímu, Vzkříšení Pána Ježíše Krista.“
Vzkříšením Ježíše Krista ale velikonoční svátky pro křesťany nekončí.
Lucjan Klimsza, pastor a administrátor stonavské farnosti: „Vzkříšením ten náš svátek nekončí, protože on pokračuje až na Nebevstoupení Pána Ježíše Krista a seslání Ducha Svatého, čiže formální založení církve.“