Na odstřel věže, která pomocí dvou velkých skipových nádob po několik desetiletí těžila z hlubiny uhlí, se přišly podívat stovky lidí. Byli mezi nimi i pamětníci, kteří pracovali přímo v Dole Lazy. Šachtu považovali za nejlepší v revíru a vzpomínali na práci ve slojích vysokých až 6 metrů., kde se dobývalo kvalitní černé uhlí. někteří by chtěli skipovou věž zachovat, jiní nemají problém s tím, že po konci těžby postupně mizí z horizontu i věže. Přímo v areálu zůstane po demolici všech ostatních objektů jen jedna památkově chráněné ocelová těžní věž.
Okolí věže se k demolici připravovalo několik měsíců. Pro veřejnost byly připravené sektory, odkud bylo možné odstřel sledovat. Ti, kteří byli nejblíže, sice viděli vše jako na dlani, krátce po detonaci však raději prchali bokem, aby se vyhnuli mohutnému mraku zvířeného prachu.
Anketa: "Tu věž vidím z Hrabůvky z okna, bydlím ve 14. patře, tak jsem se přijel podívat."
Anketa: "Země se zachvěla a bylo to dole. Byl do dobrý zážitek, nikdy jsem to neviděl."
Věž byla zbavena technologií, které se dají využít. Zbytek spadl s věží při odstřelu, včetně mohutných těžních strojů v horní části. Zhruba do konce roku pak bude věž rozebírána a veškerý materiál bude tříděn. Následně bude celý areál rekultivován, aby mohl být opětovně využíván.
Jan Výmola, střelmistr: “Pomocí náloží se vytvoří destrukční řez ve spodku věže a ten způsobí nasměrování pádu na bok. Já jsem se s tím ještě nesetkal. Co vím, měla by to být takto odstřelována teprve druhá taková konstrukce v ČR. Jako dopadlo to dobře. Když se podíváte, kde jsou těžní stroje, tak ty dopadly na místo, kde měly. Ale ta věž se rozvalila a stěna se lehla do kolejí. Ale ty byly v ohroženém prostoru. Počítali jsem s tím že to zůstane více pohromadě, ale to neovlivníme. Důležité je, že zůstaly uchráněné ty ostatní budovy, jako trafostanice napájecí domov důchodců as nikdo nehlásil škody."
Na demolici věže použili pyrotechnici poprvé v České republice elektronicky programovatelné rozbušky. Tato metoda je podle nich bezpečnější než použití klasických elektrických rozbušek.
Maciej Kosowski, Austin Detonator: "Elektronická rozbuška je řízena čipem uvnitř rozbušky. To zajišťuje přesnost zpoždění a také maximální bezpečnost. Rozbuška nemůže být odpálena žádným jiným zařízením než naším. Výhodou této metody je, že před odstřelem díky čipům víme, že každá rozbuška funguje. Systém totiž kontroluje každou rozbušku zvlášť a dává nám tak zpětnou vazbu, že vše funguje tak jak má."
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Přišel jsem se podívat, protože je to nostalgická záležitost. Ta těžní věž je starší než já a jezdil jsem kolem ní celý život, bydlím kousek odsud. Celé území Karvinska a Havířovska a celá pohornická krajina prochází bude procházet transformací, takže využitelné pozemky, které kraj bude moci rozvinout a připravit je pro příchod strategických nebo i menších investorů, tak to je budoucnost této krajiny. Vznikají skvělé projekty se strategickým významem. Tady kousek vznikne Poho park Gabriela. a tyto projekty znamenají rozvoj kraje."
Jiří Golasowski, náměstek z odštěpného závodu DARKOV: "Za 130 let existence Dolu Lazy se zde vytěžilo 146 milionů tun kvalitního černého uhlí. Těžba tady skončila před pěti lety a od té doby z areálu bývalého dolu zmizela už třetina staveb. Další budou následovat. V areálu nakonec zůstane pouze ocelová kozlíková těžní věž jámy č. 2. Její zachování si vyžádali zástupci Památkového ústavu."
Po demolici skipové věže pak do areálu nastoupí dělníci, kteří materiál roztřídí na recyklovatelný šrot nebo betonový, resp. cihelný recyklát. Státní podnik DIAMO pak v dalších etapách bude pokračovat v sanaci a revitalizaci celého území, a to demolicemi dalších staveb a budováním ohlubňových povalů nad jámami. Podle plánů by sanace a rekultivace Dolu Lazy měla skončit na konci roku 2026.
Ludvík Kašpar, DIAMO: "V podstatě by tady měla být louka se třemi vybetonovanými povaly v místě někdejších jam, připravená jako brownfield pro případného zájemce."
Samotná likvidace jam začala v roce 2021. Zasypány na úroveň terénu jsou už všechny tři jámy. Zatímco zásyp dvou byl proveden hlušinou, jámu číslo 5 jsme museli vybetonovat podle projektu jako budoucí plynovou jámu, což trvalo zhruba rok a půl. Likvidace dolů je finančně velmi náročná. Náklady na sanaci právě na Dole Lazy se v posledních dvou letech pohybovaly okolo 135 milionů korun ročně. Letos by měly klesnout na zhruba 77 milionů.
Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí: "Pro vládu je zahlazování následků hornické činnosti a Strana 2, celkem 1 rekultivace území po těžbě uhlí prioritou. Ze státního rozpočtu na tyto činnosti každoročně uvolňujeme nemalé finanční prostředky a sanace území v Moravskoslezském kraji budeme i nadále podporovat."
