Další věž v Karviné je minulostí. Ve středu 21. října poslalo k zemi DIAMO skipovou věž bývalého Dolu Československé armády. K zemi ji poslalo 147 kilogramů trhavin.
Tomáš Indrei, mluvčí státního podniku Diamo: "Příprava odstřelu si vyžádala 948 vývrtů, do kterých střelmistři rozmístili nálože. Stejný počet rozbušek pak zajistil jejich odpálení. K zemi šla devítipodlažní železobetonová stavba, jejíž součástí byly dva těžní stroje a portálový jeřáb. Samotná technologie vážila přibližně 950 tun."
Vladimír Pravda, střelmistr: "U tak velké a těžké stavby rozhodují detaily. Musíme přesně vědět, kam nálože umístit a jak je odpálit, aby se konstrukce zřítila tam, kam potřebujeme. To, co lidé vidí během několika vteřin, je výsledkem dlouhé přípravy a spousty přesných výpočtů."
Odstřel byl dalším krokem k postupné likvidaci dolu, ve kterém se ukončila těžba v roce 2021.
Tomáš Indrei, mluvčí státního podniku Diamo: "Historie skipové věže sahá do šedesátých let minulého století. První práce na těžebním komplexu jámy ČSA 3 začaly v prosinci 1964 a samotná jáma se hloubila v letech 1966 až 1970. Věž byla tehdy první stavbou svého druhu v ostravsko-karvinském revíru, při jejíž výstavbě se použila metoda posuvného bednění."
Pro důl znamenala velký technologický posun. Uhlí, které se do té doby dopravovalo na povrch důlními vozíky z jam ČSA 2 a Jan, začaly vyvážet velkokapacitní skipy. Při jedné jízdě dokázaly vyvézt 19,2 tuny uhlí.
Tomáš Indrei, mluvčí státního podniku Diamo: "S postupující těžbou se horníci dostávali stále hlouběji. V roce 1970 začali těžit z devátého patra, o pět let později z desátého a od roku 1990 z jedenáctého patra, které leželo 930 metrů pod úrovní ohlubně jámy. Samotná jáma ČSA 3 byla hluboká 1 005 metrů. DIAMO ji zasypalo v zimě 2025/2026. Za sedmdesát let se na Dole ČSA vytěžilo 144,4 milionu tun uhlí. Rekordním byl rok 1971, kdy horníci dostali na povrch 3,3 milionu tun."
Podnik bude pokračovat s likvidacemi.
Zdeněk Hrůzek, náměstek ředitele odštěpného závodu Karviná pro útlum a důl: "Pro lidi, kteří na ČSA pracovali, byla tahle věž součástí každodenního života. Rozumím tomu, že její odstranění může vyvolávat emoce. Naším úkolem je ale důl bezpečně uzavřít a rozhodnout, co bude s objekty, které už neslouží svému původnímu účelu. Je to práce, která nekončí jedním odstřelem."
Jaký bude osud ostatních věží? Ministerstvo kultury stále posuzuje, jestli některé z nich prohlásí za kulturní památky. Skipová věž ČSA 3 mezi nimi nebyla.
