V průběhu posledních čtyř dnů se na přehradě Olešná na Frýdeckomístecku topili už dva lidé. V prvním případě žena, kterou na břeh vytáhl svědek a druhý případ se stal v neděli. Muže, který byl pod vodou asi 5 minut, opět vytáhli svědci.
Lukáš Humpl, mluvčí Zdravotnické záchrané služby MS kraje: “Naše posádka začala provádět resuscitaci za použití přístrojového vybavení a po 25 minutách se týmu podařilo obnovit srdeční činnost pacienta.”
Oba tyto případy se nemusely vůbec stát, kdyby Olešnou hlídali plavčíci. Nehlídaných vodních ploch je ale mnoho. Třeba také Žermanická přehrada nebo Baška. Přitom jsou to oblíbená místa pro rekreaci a při záchraně tonoucích jde o sekundy.
MUDr. David Koudelka, místopředseda Vodní záchranné služby ČČK Ostrava: “Není možné aby tam dojížděla sanitka, přilétal vrtulník nebo přijížděli hasiči až ex post, ale je potřeba mít vodní záchrannou službu přímo na místě.”
Oproti tomu ale například na Slezské hartě, Těrlické přehradě a Hlučínském jezeře plavčíci fungují. Provoz hradí sponzoři nebo obce a města.
Ivana Gračková, mluvčí Hlučína: “Hlučín prostřednictvím své příspěvkové organizace SRC platí vodní záchranáře a plavčíky - zdravotníky, kteří mají na Hlučínském jezeře v sezóně dohled.”
Problém je v tom, že stále není jasné, kdo by vlastně měl vodní záchranáře platit. Zda stát, jako je to u Horské služby nebo obce, města či kraje. Tomuto problému se budeme dále věnovat.
