Masarykovo, tehdy ještě Leninovo náměstí zažilo první demonstraci v pondělí 20. listopadu. Jejími účastníky a iniciátory následných událostí byli především členové z akvaristického spolku, mezi nimi také Miroslav Urban, který se o zásahu proti studentům v Praze dozvěděl z rádia Svobodná Evropa, jehož vysílání si i nahrával.
“Nosil jsem ty nahrávky ze Svobodné Evropy do akvaristického klubu a tam jsme to díky tomu věděli ihned, co se stalo. V pondělí už jsme byli na náměstí, bylo nás asi šest, začali jsme ho obcházet se svíčkami v ruce. Z restaurace nás viděli kluci, kteří byli organizování ve Společnosti přátel USA a přidali se k nám. A tak jsme tady kroužili přes to náměstí a za náma začalo kroužit i auto veřejné bezpečnosti,” vzpomínal Miroslav Urban, aktér listopadových událostí 1989.
Vedle Miroslava Urbana stáli v Novém Jičíně u počátků událostí, které vedly k pádu komunistického režimu, Vlastimil Šimík, Ivan Prudič, Petr Březina, Vlastimil Fárek a Antonín Forman, a den ze dne přibývali další..
“Potřebovali jsme, aby se lidé přidali. V to pondělí, po volném víkendu, o tom ještě lidé ani novojičínští studenti nevěděli. A navíc měli strach. I my jsme měli velký strach, co bude. Perzekuce, vyhazov ze zaměstnání a tak dále,” pokračoval Miroslav Urban.
“Já jsem se zapojil po návratu z Prahy, protože hned 20. listopadu jsme s kolegou odjeli do Prahy, a tak jsme získali čerstvé materiály Občanského fóra a první dokumenty,. které jsme přivezli vlakem, a předali jsme je tady kolegům a společně jsme potom pokračovali v chystání generální stávky,” přidal se Pavel Bártek, aktér listopadových událostí 1989.
Miroslav Urban s Antonínem Formanem a dalšími obcházeli místní velké podniky a přes nesouhlas ředitelů burcovali jejich zaměstnance k účasti na generální stávce. Ta proběhla 27. listopadu.
“Toto náměstí už bylo na generální stávku úplně plné. Přišli z Tonaku, Autopalu, přestali se bát. Myslím si, že to byl ten hlavní zvrat, generální stávky, to byl ten moment, kdy už to nešlo vrátit zpět,” podotkl Miroslav Urban.
“Přesně si pamatuji ten moment, kdy tam někdo na soudruha Cinka zavolal, jaký má plat. Tak jsme se hned přihlásil s technickou poznámkou, že tam nestojíme kvůli nějakým platům, ale proto, aby byly demokratické volby, abychom odzbrojily jednu politickou stranu, ať jim odvezou ty tuny samopalů, co měli na sekretariátě, abychom dosáhli zrušení milicí a hlídacích estébáků a aby byla svoboda. A ta svoboda je. Ten, kdo vyhraje ve volbách, vládne, i když se nám to třeba nelíbí, ale pořád je tu ta svoboda a to je to hlavní. Mám z toho dobrý pocit,” uzavřel Antonín Forman, aktér listopadových událostí 1989.
Sametová revoluce vyvrcholila 29. prosince, kdy byl ve Vladislavském sále Pražského hradu Václav Havel zvolen prezidentem Československa.
