Když se rozhlédneme po domě Jaroslava Holuba ve Studénce, vlaječky tu visí všude. Plní stěny i strop v chodbě, v kuchyni, obývacím pokoji, v ložnici a v dalších prostorách.
Jaroslav Holub, sběratel vlaječek: “Jsou v celém domě a je jich 6 613. Když mi bylo jedenáct let v roku 1968, tak jsem měl tři vlaječky, které mi otec dal tady z místní Vagónky. A tam jsem začal potom už to sbírat a klepat na stěnu, a tím jsem už začal přidávat další vlaječky, které jsem buďto sportovní, anebo města nebo firmy tenkrát, když byly.”
Některé vlaječky se dříve daly koupit i v trafikách, jiné Jaroslavu Holubovi předávali kamarádi.
Jaroslav Holub, sběratel vlaječek: “Poměrně vzácná je tady tato od nějakého rozhodčího, který pískal nějaký přebor, a tohle dostávali asi vždycky k nějakému významnému zápasu. Takže toto je z roku 32, měli výročí 20 let, a v podstatě je ještě ručně šitá. Takže tady toto je jedna z nejstarších, co je v mé sbírce.”
Když jeho sbírka čítala 6 129 vlaječek, řekl si, že by stálo za to zjistit, zda v tomto oboru není českým rekordmanem.
Jaroslav Holub, sběratel vlaječek: “Tak jsem to chtěl zjistit, kde by se to dalo, že bych zkusil nějaký rekord. Až potom jsme přišli na Pelhřimov, na Agenturu Dobrý den, a tak jsme to tam poslali, a tak mi to potom uznali ten rekord a poslali mě tu knížku a ten certifikát.”
Sbírka Jaroslava Holuba byla do České databanky rekordů zaevidována v listopadu loňského roku.
