Slezská Ostrava má na svém území hned tři knihovny v Heřmanicích, Kunčičkách a v Muglinově. Přestože se nejedná o největší pobočky, na své si tu přijde každý čtenář, a to díky rozsáhlému sortimentu i doprovodným aktivitám.
Miroslava Sabelová, vedoucí obvodu 2 Knihovny města Ostravy: „Zvenku vypadáme nenápadně, nicméně vevnitř je ta náplň velmi bohatá. Je to dané také tím, že do knihovny chodí skutečně velmi pestré spektrum zájemců, uživatelů, od těch nejmenších dětí až po seniory. Takže kromě klasických knížek a časopisů, o které je pořád velký zájem, nabízíme i nové formáty, takže máme audioknihy, máme elektronické knihy a máme i elektronické audioknihy.“
Samostatnou kapitolou je nabídka pro děti. Ta začíná projektem S knížkou do života, díky kterému se děti dostanou k prvnímu čtení už na vítání občánků. Na projekt pak slezskoostravské knihovny navázaly tematickými kufříky.
Šárka Kuligová, knihovnice: „On vlastně obsahuje jak knížky, tak obsahuje hry, obsahuje razítka, omalovánky. Doma tam najdou zábavu děti v jakékoliv věkové kategorii, a až je to přestane bavit, tak si prostě jen vymění téma. Vzala jsem třeba podmořský svět, ale máme ještě spoustu dalších témat těchto kufříků.“
Dětem slouží taky interaktivní knihy, které se vyrábí přímo v knihovně a s jejich vytvářením pomáhají dokonce i místní senioři.
Šárka Kuligová, knihovnice: „Kolegyně vymyslely tento koncept. Nechaly se inspirovat, protože to není úplně novinka, ale začaly se samotným šitím těch tichých knih. Jak sami vidíte, má to takové interaktivní prvky, kdy si potom děti samy skládají tu skládačku každého toho listu. Učí se takhle zapínat knoflíček, nebo zavazovat tkaničku. Mohou si to půjčit maminky, babičky a s dětmi takhle zkoušet.“
V knihovně si ale přijdou na své i milovníci technologií. Děti se tu mohou učit a procvičovat díky několika hrám s roboty.
Radka Švindrychová, zástupkyně vedoucí obvodu: „Tím, že mluví česky, tomu děti hezky rozumí a můžou si s tím hrát libovolně. Má to nejenom zoologickou, ale jsou k tomu i barvy, tvary, ovoce a zelenina. Pro ty větší potom máme berušky. Vždycky jim k tomu čteme nějaký příběh a oni mají za úkol se dostat k té postavičce z příběhu. Beruška chodí vždycky po jednom políčku, a když dojde, tak ještě zabliká.“
Zahrát si děti mohou taky klasické deskové hry a samozřejmostí jsou i programy pro mateřské i základní školy.
