Ze současných 500 korun za tunu komunálního odpadu by zákaz skládkování v roce 2024 mohl podle údajů ministerstva životního prostředí zásadně zvýšit poplatek za ukládání odpadu na skládku. Růst cen za skládkování ale obyvatelé měst a obcí nemusí pocítit, pokud samosprávy zvýší recyklaci a třídění a intenzivně se budou odklánět od přežitého skládkování. Vyplývá to z informací ministerstva životního prostředí, které zazněly na konferenci Odpady 21.
„Hlavním způsobem nakládání s komunálním odpadem v Česku je stále skládkování. V roce 2016 vyprodukovalo Česko 5,6 mil tun komunálních odpadů, na jednoho obyvatele to bylo 531 kg. Z tohoto celkového množství se materiálově využilo 38 procent, což je pod úrovní průměru EU. Energetické využití představovalo 12 procent, rovněž pod úrovní průměru EU. Naopak 45 procent komunálních odpadů skončilo na skládkách, což je nad úrovní průměru EU,“ uvedl na konferenci Odpady 21 Jan Maršák z ministerstva životního prostředí. Po roce 2024, kdy začne platit zákaz skládkování směsného komunálního dopadu, recyklovatelného a využitelného odpadu, by se měla výrazně zvýšit recyklace a poměr nakládání s komunálními odpady by měl být následující – 60 procent komunálního odpadu by se mělo materiálově využít, 28 procent energeticky a jen 12 procent komunálního odpadu by mělo končit na skládkách.
Ministerstvo životního prostředí je přesvědčeno, že zvýšení cen za skládkování omezí ukládání směsného komunálního odpadu na skládky. „Je zřejmá korelace mezi cenou skládkování a procentem recyklovaného komunálního odpadu. Vyšší cena skládkování znamená, že je více komunálního odpadu přesouváno do vyšších pater hierarchie nakládání s odpady. Vyšší cena skládkování podporuje recyklaci a kompostování,“ vysvětlil Jan Maršák.
Podle prezidenta Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavla Bartoše není ale důvod do roku 2024 příliš navyšovat poplatky za skládkování. „Po této době potom ale je nutné zavést sankční poplatky, pokud nedojde k odklonu od skládkování,“ uvedl Pavel Bartoš s tím, že je potřeba urychleně dokončit nový zákon o odpadech, který by měl navazovat na dosavadní legislativu. Účastníci konference také vyzvali příslušné orgány, aby byl odstraněn problém dvojí nekoordinované evidence odpadů vedené po linii ministerstva životního prostředí i Českého statistického úřadu. Doporučili rovněž, aby ministerstvo životního prostředí iniciovalo sjednocení terminologie a metodik pro separaci, materiálové a energetické využívání odpadů tak, aby to věrně zobrazovalo odpadové hospodářství ČR. „Odklon od skládkování 2, 5 milionů tun komunálního odpadu se musí řešit komplexně jako součást celé ekonomiky,“ míní Pavel Bartoš. Je rovněž přesvědčen, že k zásadnímu snižování ukládání komunálních odpadů na skládky v kraji, ale také k tomu, aby se vytvořil prostor ke zvýšení separace a materiálového využívání, by přispělo, kdyby se v regionu odpady více energeticky využívaly.
Podle Pavlíny Kulhánkové z ministerstva průmyslu a obchodu je možné z 2,5 milionů tun směsného komunálního odpadu, které nyní skončí na skládkách, vyrobit 11 milionů GJ tepla. „To představuje zhruba jednu čtvrtinu dnes vyrobeného tepla z hnědého uhlí v Česku,“ řekla Pavlína Kulhánková.
Konference Odpady 21 je pořádána od roku 2001 a je dlouhodobě zaměřena na klíčové problémy odpadového hospodářství, zejména komunálního odpadu. Od roku 2012 patří konference Odpady 21 do cyklu Odpadové dny. Součástí letošního ročníku konference byla rovněž exkurze do výzkumného centra ENET, které je součástí VŠB – TU Ostrava, kde proběhla prohlídka Pyrolýzní jednotky a dalších technologií.
Konferenci podpořili ze svého rozpočtu Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj. Marketingovými partnery byly firmy EKO-KOM, SMOLO Services, Lenzing Biocel Paskov, Advanced World Transport a Technické služby města Olomouc.
