Obrazu tohoto patrona, který má za úkol toto prastaré šlechtické sídlo ochraňovat od všeho zlého, požehná bílovecký děkan Lumír Tkáč. Poté příslušníci Zámecké gardy obraz zavěsí na své místo ve velké jídelně zámku, kde si jej bude moci prohlédnout i široká veřejnost.
„Bohulibá myšlenka vrátit obraz blahoslaveného Česlava zpět do zámku se zrodila na sklonku letošního léta, kdy zámek získal do svých sbírek nádherně zdobený barokní rám. Rám bez obrazu si už sám o osobě říká o nějaké hodnotné umělecké dílo,“ vysvětluje Eduard Valeš, kastelán bíloveckého zámku a pokračuje: „Úkolu, i když nelehkého se s chutí ujala malířka Rosana de Montfort, která se po 27letém pobytu v zahraničí, vrací do české domoviny. Malbou se zabývá od svých 4 let, a právě studium technik starých mistrů ji dovedlo k úspěšné umělecké kariéře. Její obrazy si návštěvníci bíloveckého zámku mohli prohlédnout i na letošní výstavě, kde představila nejen svá moderní díla, ale i obrazy v nostalgickém stylu dávných století.“ Lásku ke starým věcem a jejich restaurování nyní uplatnila tato umělkyně i ve znovuzrození starého díla. Obraz, jehož výška je přes dva metry, byl malován olejem na lněné plátno, a to více než čtyři měsíce.
„Jsme nesmírně rádi, že se do našeho zámku vrací zpět jeho patron Odřivous a věříme, že nejen zkrášlí jeho vnitřní prostory, ale že bude i toto šlechtické sídlo podle legendy také chránit,“ podotýká starostka města Bílovce Renata Mikolášová a zve širokou veřejnost nejen na tuto slavnostní akci, ale i na prohlídku zámku.
S příchodem blahoslaveného Česlava možná definitivně opustí místnosti zámku i duch Běty, hospodyně barona Karla Sedlnitzkého, která napadla kuchyňským nožem svého pána a proto byla v sebeobraně zastřelena. Její zlý duch děsil obyvatele Bílovce ještě mnoho let poté, naposledy prý byl spatřen ještě v roce 1920.
Česlav Odřivous se narodil pravděpodobně v roce 1180 na hradě Lance nad městem Kamienen. Jeho otcem byl šlechtic Eustach z rodu Odřivousů (Odrowas). Studoval v Krakově, Praze, Paříži a Bologni. Roku 1220 doprovázel krakovského biskupa do Říma, kde vstoupil do řádu Dominikánů. Česlav při návratu založil první konvent Dominikánů v Praze a další pak ve Vratislavi, kde se stal později jeho převorem. Řeholní oděv z Česlavových rukou přijala při vstupu do třetího řádu i sv. Zdislava. Česlav s Boží pomoci v roce 1241 uchránil město Vratislav před Tatary. Legenda hovoří o tom, že sám Česlav měl chytat do rukou mongolské šípy a házet do mongolského tábora ohnivé koule. Proto bývá tento středověký učenec zobrazován s ohnivou koulí v ruce.“
