Výsledná inscenace vytvořená pro NDM je jeho pohledem na dobu, život a tvorbu Gustava Mahlera. Stejně tak ale může v divákovi vyvolat vzpomínky na jeho rodinu v dávné minulosti nebo přiblížit dobu, v níž žil Gustav Mahler. Strømgren vybíral pro inscenaci hudbu, je autorem scény a vizuálních i světelných efektů.
„Mahlerovy vzpomínky chtěl Jo Strømgren vytvořit na Moravě, v zemi, kde Gustav Mahler strávil část života, kde měl kořeny,“ přibližuje šéfka baletu NDM Lenka Dřímalová. „Vytvořil přímo u nás zcela originální dílo, které může po světové premiéře jít dále do světa. Pro nás to byla úplně nová pracovní i umělecká zkušenost,“ řekla Lenka Dřímalová.
„Každá inscenace znamená pro mne nový úkol. Posloucháte Mahlera doma a pak se najednou ocitnete na Moravě, kde žili jeho vrstevníci, příslušníci jeho generace. A pracujete se souborem, který má svá specifika a který musíte poznat. Můj přístup ke každé choreografii se vždy vyvíjí, ale zároveň se řídím intuicí, hledám nové výzvy. Až v Ostravě jsem hledal k Mahlerově hudbě jevištní koncept. Chci zachytit to, že jeho hudba je snová, hluboká a že nutí k přemýšlení. Mahlera chci představit jako člověka, ale zároveň mne zajímají kořeny jeho hudby a doba, v níž žil. Když například komponoval někde v Jihlavě, kde vyrůstal, kde slyšel švitořit svoji tetu, slyšel cikánské písně… Zajímá mě jeho dětství, jaké otázky si v životě kladl, s čím se musel vypořádat. Tenhle balet je o lidech na ulici, o obrazech ze života, o inspiraci pro Mahlerovo budoucí komponování,“ vypráví o své práci norský choreograf Jo Strømgren. každý divák může podle něj v jednotlivých postavách na scéně vidět i své předky, něco ze života své rodiny, můžete se ve fantazii přenést do doby rozpadajícího se Rakouska-Uherska.
Choreografie Mahlerovy vzpomínky tak pracuje hodně se symboly a fantazií. „V první části inscenace máme úryvek ze starého rozhlasového vysílání s židovskou hudbou z Krakova z roku 1920 zpívanou tehdejším dialektem. Je to takový náznak Mahlerovy doby a skutečnosti, že byl Žid. Takže jsem použil tuhle hudbu místo toho, abych polopaticky sděloval fakta,“ dává choreograf nahlédnout do své mysli a procesu tvorby.
Poslouchat Mahlera není podle Jo Strømgrena jednoduché – abyste hudbu vstřebali, to potřebuje čas. „Použili jsme nejen jeho písňovou tvorbu, ale i část jedné ze symfonií a také některé jeho známější melodie. Spolupracuji s hráčem na violu, virtuosem a skladatelem Bergmundem Waalem Skaslienem. Druhou část baletu doprovází jeho hudba. Mahler byl úplně jiná generace, jeho hudba je těžko zařaditelná, měl svůj vlastní styl. V jeho hudbě a v hudbě Skasliena je ale mnoho podobností. Má stejného ducha, náladu a podobný je i způsob kompozice. Skaslienovu hudbu nahrál orchestr opery NDM, použili jsme také jeho vlastní nahrávky. Spojení nahrávek umožnilo vytvořit tu pravou náladu,“ říká choreograf.
Světová premiéra Mahlerových vzpomínek měla být v Divadle Jiřího Myrona 27. března, ale bude s ohledem na aktuální situaci až v příští sezóně - a pro diváky v hledišti.
Jo Strømgren (nar. 1970) pracoval v 60 zemích světa a vytvořil na 150 choreografií. Od roku 2013 je stálým choreografem Norského národního baletu.
Gustav Mahler se narodil v roce 1860 v českém Kališti, krátce nato se rodina usadila v Jihlavě a tam také strávil část dětství. Byl vychováván jihlavskými hudebníky a velmi citlivě vnímal hudební kulturu tohoto kraje, která se později zčásti odrážela i v jeho tvorbě. Vedle prvků lidové hudby tam najedeme i židovské motivy. Z Jihlavy (kde už jako talentovaný klavírista veřejně vystupoval) odešel v 15 letech do Vídně na studia. Do Jihlavy zajížděl až do smrti svých rodičů v roce 1889. Už ve dvaceti letech nastoupil dráhu dirigenta a ve své době se proslavil především jako operní dirigent. Působil v operních domech po celém světě včetně Vídeňské dvorní opery a Metropolitní opery v New Yorku. Tam například v únoru 1909 nastudoval v premiéře Smetanovu operu Prodaná nevěsta. Mahlerovo zdraví podlomila smrt prvorozené dcery v roce 1907. Trauma se odrazilo i v jeho skladatelské tvorbě. Mahler zemřel v padesáti letech na komplikace způsobené streptokokovou infekcí (1911). Mahlerovu symfonickou a písňovou tvorbu „objevilo“ až 20. století. Nejprve ji prosadil dirigent Leonard Bernstein (první kompletní stereofonní nahrávka symfonií a hostování v Evropě). Do povědomí široké veřejnosti se Mahlerova hudba dostala mj. díky filmu Smrt v Benátkách (1970) Luchina Viscontiho, kde zazněla část Mahlerovy Páté symfonie.
Na i-vysílání České televize je stále k dispozici například dokument Gustav Mahler v režii Jiřího Nekvasila, vysílaný při příležitosti 160. výročí narození skladatele v červenci 2020.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10310970607-gustav-mahler/21054215097/
