Systém veřejného zdravotního pojištění v České republice je založen na vysoké míře solidarity plátců i příjemců a je aktuálně stabilní. Aby zůstal stabilní i do budoucna, je nutné přijímat takové úhradové mechanismy, které při zapojení rezerv zdravotních pojišťoven z dob konjunktury umožní profinancovat poskytnutou péči a mimořádné náklady související se zvládáním epidemie a kompenzovat přímé náklady poskytovatelů související s odložením elektivní péče. Vše ostatní zvyšuje rizika nestability systému.
Finanční politika zdravotních pojišťoven je dlouhodobě postavená na udržitelném financování zdravotní péče, se souběžnou a smysluplnou tvorbou finančních rezerv na horší časy.
Už loni v létě zdravotní pojišťovny upozorňovaly na to, že rychlé vydání tzv. kompenzační vyhlášky je předčasné a že dopady epidemie by měly být řešeny na základě reálných výsledků v jednotlivých segmentech až v závěru roku. Druhá silnější vlna covidu-19 na podzim to jenom potvrdila. Pro rok 2021, ve kterém může dojít k poklesu zůstatků finančních zdrojů zdravotních pojišťoven, Ministerstvo zdravotnictví opět připravuje další kompenzační vyhlášky (dodatečnou pro rok 2020 a novou pro 2021), které mimo jiné řeší navýšení úhrad odvozené od deklarované odměny zdravotnickým pracovníkům. Dalším neplánovaným a významným výdajem zdravotních pojišťoven v roce 2021 je proplácení testů za nařízené testování až 4 milionů zaměstnanců týdně v řádech jednotek miliard korun.
Domnívám se proto, že riziko potenciální nestability systému spočívá hlavně v těchto jednorázových a neplánovaných nákladech, které sice souvisí se zdravotnictvím, ale neměly by být financovány z veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní pojišťovny zajišťují a proplácejí zdravotní péči svých pojištěnců, ale nemohou zajišťovat mzdovou nebo investiční politiku jednotlivých poskytovatelů.
V žádném případě nejsem proti odměnám ani testování, určitě mají svůj smysl. Tyto výdaje by ale měly financovány z jiných rozpočtů. Význam odčerpaných peněz si můžeme doložit na příkladu plošného testování občanů nebo povinného testování ve firmách. Při průměrné měsíční mzdě v průmyslu ve výši cca 35 tisíc korun odvede zaměstnanec a zaměstnavatel do zdravotního pojištění asi 4 700 korun měsíčně. Pokud bude zaměstnanec každý týden pravidelně testován v prvním pilíři zdravotnickým personálem, měsíční náklady na jeho testování (při ceně asi 350 korun za test) dosáhnou částky 1 400 Kč, tedy přibližně 30 % z odvedeného pojistného. V případě pozitivního testu a následného PCR testu se pak spotřebuje další tisícikoruna a celkové testovací náklady na zaměstnance se rázem dostanou nad 50 % z odvedeného pojistného. Ještě zásadnější dopad na systém veřejného zdravotního pojištění pak může mít důsledné dodržování dobrovolného plošného testování, kdy má každý občan nárok na absolvování testu jednou za 3 dny, tedy deset krát do měsíce. V tomto případě a výše uvedených cenách by došlo k úplnému vyčerpání odvedeného pojistného na jednotlivce jen za testy. V modelovém příkladu jsem přitom nezohlednil skutečnost, že průměrný příjem za státní pojištěnce je podstatně nižší. Zákonitě se tedy naskytne otázka, zda je to udržitelná politika financování zdravotní péče.
Bylo by proto podle mého názoru velmi nezodpovědné přijmout právní normy, které odčerpají finanční rezervy ze systému zdravotního pojištění a konstatovat, že v blízkém horizontu peníze dojdou. Není možné nenarušit stávající ekonomickou stabilitu zdravotních pojišťoven a financování celého zdravotnického systému v České republice bez toho, aby se současně řešila příjmová stránka systému a zajištění jejího dalšího průběžného financování.
Vládní opatření zavedla povinné testování prakticky všech pracovníků před vstupem na pracoviště, bez ohledu na velikost podniku. Jak se na preventivní celoplošné testování díváte vy?
S testováním pozitivity na Covid-19 ve firmách máme reálnou zkušenost z léta 2020, kdy se na Karvinsku projevilo ohnisko nákazy. RBP jako první zdravotní pojišťovna v ČR už v létě 2020 z vlastní iniciativy zahájila projekt finanční spoluúčasti na preventivním testování svých pojištěnců v rámci podniků a firem v hlavních centrech výskytu koronanákazy. Společnost OKD, jejíž zaměstnanci jsou ve většině případů našimi pojištěnci, prováděla opakované kapacitní PCR testování pracovníků především těžařské černouhelné firmy OKD a dalších asi 30 spolupracujících a dodavatelských firem na koronavirus. V průměru to bylo 500 – 600 odběrů každý den. Na podporu testování jsme tehdy vyhradili částku v řádech milionů korun. Již tehdy se jak těžařům, tak nám potvrdil pozitivní vliv masivního testování, a tedy včasné identifikace nákazy a následného nasazení individuálních karanténních opatření. Tento princip je bezpečný a zaměstnavateli umožňuje i v tom nejnáročnějším prostředí hospodářských činností zajistit funkčnost jednotlivých firem. Proto jsem přesvědčen, že takové testování rozhodně význam má. To však platí pouze za podmínky, je-li primárním důvodem firemního testování zodpovědnost samotných zaměstnavatelů, nikoliv povinnost daná státem s pobídkou na symbolický příspěvek ze státní pokladny.
Za poslední rok došlo v ČR k zásadnímu posunu ve využívání komunikace na dálku, která nevyžaduje přímý osobní kontakt. Snížení osobních kontaktů je jedním z pilířů potlačování pandemie již od propuknutí před rokem. Je v tomto ohledu RBP nějak aktivní?
Menší počet osobních kontaktů mezi lidmi nepochybně napomáhá zpomalení šíření jakékoli nakažlivé choroby, nejenom Covid-19. Komunikace na dálku je přitom trendem posledních let, RBP byla na tomto poli aktivní dávno před jarem 2020. Již tehdy jsme měli k dispozici bezbariérový web, optimalizovaný pro využití osobami s poruchou zraku, sluch nebo hybnosti. Systematicky se věnujeme také komunikaci na sociálních sítích a v našem pravidelném pořadu Dobré ráno s RBP se na Facebooku každý pátek věnujeme tématům, která navrhují sami uživatelé a fanoušci. Těší nás také, že v tento okamžik je našim klientům k dispozici inovovaná aplikace pro chytré telefony my213 a tzv. Virtuální pobočka. Pro její využití stačí použít prohlížeč Google Chrome, nebo aplikaci Microsoft Teams a prostřednictvím videohovoru se spojit s naším call centrem. Podrobný návod na komunikaci prostřednictvím videohovorů je umístěn na webových stránkách RBP. Část populace ovšem nevnímá online prostředí jako přirozené a komfortní pro jejich komunikaci. Ani na tyto osoby v RBP nezapomínáme, právě naopak. Proto byly všechny pobočky RBP i loni v souladu s přijatými opatřeními v provozu, byť částečně omezeném. Současně procházejí postupným procesem revitalizace, která zajistí jejich lepší dostupnost, dopravní obslužnost, bezbariérový přístup a proklientské prostředí. Od začátku února 2021 v nich mimo jiné nabízíme také pomoc s registrací do Centrálního rezervačního systému očkování proti Covid-19 všem občanům ČR, nejen našim klientům, kteří mají s online registrací z nejrůznějších důvodů potíže. Jsem přesvědčen, že kamenné pobočky zdravotních pojišťoven svůj smysl neztratily a že jejich služeb budou pojištěnci i nadále využívat.
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
O společnosti
RBP, zdravotní pojišťovna je největší regionální zaměstnaneckou zdravotní pojišťovnou v České republice. Registruje přes 427 tisíc pojištěnců, kteří mají k dispozici 42 poboček a spolupracuje s více než 13 tisíci smluvních lékařů. Svým klientům v rámci preventivních a bonusových programů poskytuje řadu příspěvků a celoročně pro ně pořádá i celou řadu zdravotně osvětových a prezentačních akcí. RBP je členem Svazu zdravotních pojišťoven ČR. Angažuje se v rámci rozvoje inovativních lékařských postupů a projektů, podporuje prevenci a zdravý životní styl obyvatelstva a aktivně spolupracuje na řešení systémových otázek a principů českého zdravotnictví.
Více informací o službách, programech a aktivitách RBP naleznete
na www.rbp213.cz.
