Vodohospodáři státního podniku Povodí Odry se snaží o zlepšení ekologické funkce toků i vodních nádrží. Za posledních 10 let byly vytvořeny mokřady, tůně i ostrovy v zátopách 1/3 malých vodních nádrží. Jedná se o vytvoření lokálních biotopů, které s nastupující klimatickou změnou získávají další významný rozměr. To znamená, že nádrže mohou sloužit jako lokální biotop zadržující vodu v krajině, kdy dochází k posilování pozemních zdrojů vody. Postupnou změnou společenských vztahů některá vodní díla, úpravy toků, ztratily svůj účel a je možno přistoupit k revitalizacím, případně renaturacím.
„Prvořadým úkolem Povodí Odry je zajištění dodávky vody a současně správa vodních toků. V rámci tohoto společenského zadání vnímají vodohospodáři svou činnost jako komplex společně fungujících opatření, a to jak v oblasti vodohospodářských staveb, tak v oblasti správy vodních toků a zadržování vody v krajině,“ řekl generální ředitel státního podniku Povodí Odry Jiří Tkáč a doplnil: „Naše činnost se zaměřuje na zkvalitňování funkcí vodohospodářské soustavy a současně se snažíme o revitalizace a renaturace vodních toků včetně realizace navrhovaných opatření zadržujících vodu na našem území.“
Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava vyrábí 95 % pitné vody pro téměř tři čtvrtě milionu obyvatel Moravskoslezského a Olomouckého kraje z povrchových zdrojů v Beskydech a podhůří Jeseníků ve správě Povodí Odry. Tato voda je následně upravována v centrálních úpravnách pitné vody v Podhradí u Vítkova, Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí a Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku.
Podzemní zdroje pitné vody přesto hrají důležitou roli pro zásobování především odlehlejších lokalit v regionu mimo dosah páteřního systému pro výrobu a distribuci pitné vody – Ostravského oblastního vodovodu. Platí to například pro některé části Opavska nebo Beskyd.
„Náš region má v porovnání s jinými částmi České republiky při pohledu na současnou klimatickou změnu a její důsledky jednoznačnou výhodu v tom, že jeho dominantní část je zásobována z povrchových zdrojů. Kromě čtyř okresů okolo krajské metropole, kde dominantně působíme, to platí také pro Ostravu. Její obyvatelé pijí ze dvou třetin vodu upravenou v našich provozech pocházející z nádrží Kružberk, Šance a Morávka, kterou distribuuje v krajské metropoli provozní společnost. Přesto u řady dalších zdrojů, kde využíváme podzemní vodu, vidíme, že na její ochranu by měla být upřena větší pozornost než doposud,“ řekl generální ředitel Severomoravských vodovodů a kanalizací Anatol Pšenička.
Problémy podzemních zdrojů pitné vody v regionu podle něj souvisí se suchým a teplým několikaletým obdobím 2015-2018, s kůrovcovou kalamitou v posledních letech a jejím odstraňováním, nebo nevhodným zemědělským hospodařením, jehož důsledky budeme řešit další desítky let. „V uplynulých letech jsme realizovali řadu investic, jejichž cílem bylo připravit u lokalit napojených na citlivější lokální zdroje podzemní nebo povrchové vody variantu v podobě napojení na centrální systém Ostravského oblastního vodovodu. Platí to například pro Jablunkovsko, kde jsme v tomto ohledu investovali 50 milionů korun do stabilnějšího a spolehlivějšího zásobování více než 12 tisíc obyvatel. Další projekt s obdobným cílem budeme letos realizovat například ve Lhotce pod Ondřejníkem v Beskydech. Další vrty na Opavsku také budeme rekonstruovat a regenerovat,“ dodává Pšenička.
Podle něj je jedním z důležitých faktorů pro odpovědnější a efektivnější ochranu podzemních zdrojů vody také legislativní prostředí. Tam by měla proběhnout diskuze o tom, jaké poplatky mají být odváděny za podzemní a povrchovou vodu. Ty v současné době odběr povrchové vody znevýhodňují, což vede subjekty, které mají možnost volby, k tomu, že se přikloní k levnějšímu odběru podzemní vody na úkor té povrchové. Dostatečná zásoba podzemních vod je navíc důležitou rezervou pro období sucha.
