„Podíváme-li se na období ledna až května, trafikám v příhraničí klesla oproti loňsku návštěvnost i prodané množství tabákových výrobků o 13 %. Ještě výraznější propad je vidět u prodeje klasických cigaret. Těch se v úvodních pěti měsících letošního roku prodalo o 29 % míň než ve stejném období o rok dřív. Jinde v republice přitom meziroční pokles tržeb dosahuje jen 2,5 %. Rozdíl mezi příhraničím a ostatními lokalitami je tedy markantní,“ shrnuje ředitel Dotykačky Petr Menclík.
Prodeje cigaret padají, zákazníků ubývá
Tabákové výrobky v současnosti tvoří přibližně 71 procent celkových tržeb trafik napříč republikou. Za uplynulých šest let ale můžeme dobře pozorovat, jak se proměňuje podíl jednotlivých tabákových výrobků na obratu sledovaných prodejen.
Dominantní podíl si stále drží cigarety, ovšem jejich pozice v posledních letech oslabuje. Ještě v roce 2018 jejich prodej kolem moravsko-polských hranic tvořil 88 % tržeb z tabákových výrobků, letos už na ně připadá jen necelých 63 %. K největšímu propadu došlo za uplynulý rok, kdy počet prodaných kusů cigaret v pohraničí spadl o 29 %.
„Klasické cigarety jsou na ústupu i ve zbytku republiky, ovšem za uplynulých 12 měsíců tam k srovnatelně drastickému poklesu nedošlo. Vývoj je tam pozvolný a zákazníci častěji nahrazují cigarety jinými alternativami, například nahřívaným tabákem nebo e-cigaretami. Kolem hranic s Polskem ovšem tato matematika nahrazování jednoho tabákového výrobku jiným úplně nefunguje,“ komentuje Petr Menclík.
Zatímco mimo pohraničí se v letech 2020-2022 stal velkým hitem nahřívaný tabák (který v roce 2021 generoval až pětinu tabákových tržeb), kolem polských hranic se tento druh kuřiva uchytil jen minimálně a dnes tam dosahuje maximálně 5 % tabákových tržeb. Rostoucí podíl v pohraničí naopak připadá na e-cigarety. Ty letos v prvních pěti měsících tvořily 15 % tabákového obratu, což je dvojnásobný podíl oproti minulému roku a znamená to téměř desetinásobný růst za poslední dva roky.
V posledním roce začínají e-cigarety vytlačovat zmíněný nahřívaný tabák i v ostatních regionech. Takového podílu jako v pohraničí ovšem zatím nedosahují.
Kritický rozdíl mezi příhraničím a zbytkem republiky ilustruje pohled na návštěvnost a počty prodejů. „Zatímco na sledovaném vzorku náhodně vybraných trafik z celé republiky jsme oproti loňsku zaznamenali zhruba 3% nárůst návštěvnosti, v příhraničí došlo během letošního jara k meziročnímu poklesu návštěvnosti o víc než 13 %. Tržby z prodeje klasických cigaret tam spadly o 18 %, počty cigaretových účtenek se snížily o pětinu a počet prodaných kusů cigaret spadl téměř o třetinu,“ vypočítává šéf Dotykačky.
„O tom, jestli zákazníci přesedlali ke konkurenci, začali nakupovat cigarety v jiných obchodech – například velkých supermarketech, nebo se pro ně vydávají za polské hranice, můžeme na základě nám dostupných dat pouze spekulovat. Nicméně s ohledem na vývoj ve zbytku republiky se jako nejpravděpodobnější jeví možnost C, tedy nákupy v Polsku. To je ostatně v souladu s daty, která nedávno zveřejnilo České sdružení pro značkové výrobky, podle nichž každá desátá cigareta vykouřená v Česku byla ve skutečnosti zakoupena v Polsku,“ komentuje Menclík.
Odliv zákazníků za polské hranice nemá tíživý dopad pouze na provozovatele obchodů s tabákem, ale postihuje celou českou ekonomiku: „Kvůli tomu, že téměř každá desátá krabička cigaret vykouřená v České republice byla zakoupena v Polsku, přichází česká státní kasa o 5 miliard korun ročně na výběru daní. Bohužel jsme se tak dostali do situace, kdy část výnosů z kouření plyne do zahraničí, ale náklady v podobě dopadů na zdravotní stav české populace plně nese český zdravotní systém,“ uzavírá hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
