OSTROJ stojí na tradici dvou velkých moravskoslezských strojíren. Tu první založil v roce 1878 průmyslník Eduard Tatzel a nesla jméno Opavská strojírna a slévárna. Společnost si získala dobré jméno zejména výrobou průmyslových a důlních čerpadel, převodů a dalších zařízení. Druhá strojírna vznikla ještě o pět let dříve v Moravské Ostravě (Elbertzhagen & Glassner).
Po skončení druhé světové války se z opavské větve stal národní podnik Sigma Pumpy, závod Tatzel, a z ostravské zase Ostravské strojírny a slévárny. V roce 1948 musely ovšem budovy ostravských strojíren ustoupit výstavbě nové infrastruktury, a tak se rozhodlo o jejich přesunu do Opavy. 28. srpna 1948 byl položen základní kámen k výstavbě nového strojírenského podniku a v květnu následujícího roku oficiálně vznikl název Ostroj, národní podnik.
První výrobky dodal opavský závod svým zákazníkům koncem roku 1950. Nejdříve to byly ocelové konstrukce povrchových staveb dolů, důlní vozíky, těžní zařízení, později vzduchové motory, vrátky, pásové nebo řetězové dopravníky, ale i jeřáby či nářadí pro zahrádkáře. Výrobě zemědělských strojů a důlní technice se dnes OSTROJ věnuje spíše okrajově.
V průběhu desetiletí zde vznikaly celky nebo části konstrukce opavského zimního stadionu nebo ostravské koksovny Karolina. V OSTROJi se vyráběly díly pro jeden z projektů Evropské vesmírné agentury i pro urychlovač částic CERN, také části pro rekonstrukci vodního díla Gabčíkovo.
Od loňského roku se OSTROJ pustil do zcela nových oblastí podnikání a to projekce, konstrukce, výroby a dodávek mobilních bednění pro výstavbu tunelů a automatizovaných dopravníkových systémů pro průmyslové provozy. Aktuálně opavští konstruktéři spolupracují s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava a společností IROMEZ na vývoji univerzálního drtiče pro zpracování spalitelného odpadu. Tím nabízejí řešení pro řadu energetických firem, které plánují přechod ze spalování fosilních paliv na biomasu.
„75 let je poměrně dlouhá doba, je to několik generací Ostrojáků,“ říká Aleš Martínek, generální ředitel OSTROJe. „Přestože jsme nezměnili lokalitu, nedá se říct, že bychom se nehnuli z místa. Za posledních dvacet let prošly rekonstrukcí téměř všechny objekty v našem areálu, podstatně se obměnil a doplnil strojový park, zavedli jsme robotizovaná pracoviště, modernizujeme sklady, administrativu i výrobu. Mezi stále poměrně čerstvé novinky patří například plně automatizovaná robotická kovací linka nebo závěsová zinkovací linka.“
OSTROJ zároveň kráčí směrem k udržitelnosti a provozu šetrnějšímu k životnímu prostředí. Ať už jde o fotovoltaiku nebo snižování emisí. „Jen za poslední rok jsme na divizi Galvanovna snížili emise anorganických sloučenin chloru o 96 %,“ dodává Aleš Martínek.
