Režisér Tomáš Studený: „Hraje se tu o jednom z nejdůležitějších tajemství života. O tom, že veškerý úspěch, veškerá honba za uznáním, majetkem či postavením je člověku úplně k ničemu, když nemá dobré vztahy se svými nejbližšími; že hodnota lidské blízkosti, opětovaného citu a upřímné lásky daleko předčí všechno ostatní a že kvůli tomu stojí za to překonávat všechny útrapy a překážky… Snažíme se tedy proniknout pod slupku času a zprostředkovat příběh, jejž mohli prožít naši praprarodiče, a pochopit, že se tak moc vlastně nelišíme.“
Premiéra TAJEMSTVÍ byla v Praze v roce 1878 a odborníci je považují za Smetanovu nejlepší operní kompozici. Přitom ji skladatel psal už v době, kdy gradovala jeho nemoc a postupně úplně ohluchl. Zajímavost: Hlavní hudební motiv opery je shodný s motivem v symfonické básni Z českých luhů a hájů z cyklu Má vlast. Libreto napsala Eliška Krásnohorská a i pro ni to bylo období, kdy tvořila svá nejlepší díla. Tajemství je opera o vztazích. Ústřední dvojicí jsou Kalina a Róza, jejichž láska byla před 20 lety přetržena, a nyní se jejich vztah s komplikacemi urovnává, na povrch ale vycházejí staré křivdy, animozity a emoce, což stupňuje i konflikt mezi celými rodinami...
Dirigent Jakub Klecker i režisér Tomáš Studený se netají obdivem ke Smetanově hudbě. Oba mají na kontě vícero inscenací Smetanových oper v různých divadlech. Tomáš Studený o Tajemství říká, že největším tajemstvím této opery je pro něj její komika a Smetanovy pochyby, zda je hudba dosti komická, zda bude vytvořená situace na diváky komicky působit… „Smetana jako by se musel nutit do určité formy, protože dobový vkus i vlastní přesvědčení mu diktovaly napsat něco komického, národního, avšak jeho tvůrčí duch se tomuto zaškatulkování podvědomě vzpíral. Vždyť síla jeho hudby je právě v jejím nezdolném temperamentu, citovosti, a především ve svrchované muzikalitě, s níž je komponována. Dá se říct, že žádná ze Smetanových komických oper vlastně není typicky buffózní záležitostí, přivádějící na jeviště komické figurky a bláznivé situační eskapády, jaké známe například z italských komických oper. Prodaná nevěsta, Dvě vdovy, Hubička, Tajemství i romanticko-komická Čertova stěna jsou naopak vesměs závažnější, než by od komických zpěvoher člověk očekával. Zřejmě to lze přičíst Smetanou naturelu, jenž se dokáže s obdivuhodným pochopením vcítit do každé postavy a svou hudbou prožívat její stesky i radosti, konflikty i vášně,“ napsal mj. do programu k ostravské inscenaci Tomáš Studený.
Pochybnosti o komičnosti měla při psaní libreta i Eliška Krásnohorská – ona i Smetana se shodli, že inklinují spíše k vážnějšímu pojetí veselohry. „Musíme tedy v tomto případě pojem komická opera chápat poněkud šířeji … Hlavním rysem je, že nekončí tragicky. Tajemství je opera, kde vystupují do popředí především různými okolnostmi komplikované vztahy, ať už milostné, nebo rodinné. Konkrétně jde hlavně o násilně přetrženou lásku Kaliny a Rózy, která se po dvaceti letech ukazuje stále živá, avšak na povrch se s ní derou také staré bolesti a křivdy. Všimněme si, jak toto téma pozdní lásky jako leitmotiv zaznívá i v dalších Smetanových operách. Do výběru operních námětů se tak zřejmě promítaly i Smetanovy vlastní vztahové peripetie. V Tajemství osobní konflikt dokonce přerůstá v nevraživost celých rodin a jejich příznivců a málem rozbije i začínající vztah mladého páru Blaženky (neteře Rózy) a Víta (syna Kaliny z prvního manželství). Až sestup do temnoty podzemí, jenž plní katarzní roli jak v rovině symbolické, tak do jisté míry i prostřednictvím skutečné hrozby, přiměje Kalinu prohlédnout,“ přibližuje Tomáš Studený, který i po šesti letech od první premiéry v Ostravě vnímá téma Tajemství stejně – dále viz jeho citace z úvodu TZ.
Tajemství bylo uvedeno v zahraniční premiéře ve Vídni v roce 1905. V Národním divadle moravskoslezském byla první premiéra opery v roce 1922, poté byla nastudována ještě v letech 1924, 1927,1929,1931,1939, 1942,1948, 1957, 1963, 1979 a 2017, tedy od vzniku NDM celkem 12x.
Obměny doznalo od roku 2017 zčásti obsazení opery:
Kalina: Martin Bárta / Svatopluk Sem; Malina: Martin Gurbaľ / Jiří Přibyl; Panna Róza: Lucie Hilscherová / Anna Nitrová; Blaženka: Soňa Godarská / Jana Sibera; Vít: Richard Samek / Ondřej Koplík; Bonifác: Josef Škarka / Josef Kovačič; Skřivánek: Vít Šantora / Martin Javorský a další.
Scénu vytvořil už pro premiéru v roce 2017 David Janošek, kostýmy jsou dílem Evy Jiřikovské. Pohybová spolupráce: Ladislava Košíková. Sbormistr: Jurij Galatenko.
Druhá premiéra bude 14. října, veřejná generální zkouška 10. října.
