Profesora Pavla Fjodoroviče Protasova, v jehož domě se děj hry odehrává, ztvárňuje Marek Cisovský, který je mimo jiné nositelem Ceny divadelní kritiky za nejlepší mužský herecký výkon roku 2015. Jeho postava je filozofující osobnost, která ale moc nevnímá ani duševní nemoc své sestry, ani to, že jeho nejlepší přítel mu chodí za ženou.
Protasovovu sestru Lízu hraje Anna Čonková, absolventka herectví alternativního a loutkového divadla na DAMU v ročníku Miroslava Krobota, která působí v Česku a na Slovensku a diváci ji mohou znát například z filmů Bandité pro Baladu a Kůň.
Nevěrná Jelena Nikolajevna, Protasovova žena je skvělou rolí pro Renátu Klemensovou. Ta patří k nejlepším českým herečkám. Působila v Moravském divadle Olomouc a dlouho také v činohře Národního divadla moravskoslezského. Je mimo jiné uznávanou pedagožkou Janáčkovy konzervatoře v Ostravě.
V dalších rolích diváky zaujmou:
Vladislav Georgiev (jako sluha Antonov) dobře známý z bezpočtu filmů, i z pohádkových příběhů - např. Lidice, Polski film, Balzac, Tři sezóny v pekle, Císař a tambor, O ztracené lásce. Vojtěch Lipina (řemeslník Jegor), který je jedním z pohybově nejvybavenějších herců Komorní scény Aréna a má renomé i ze sedmiletého působení v Moravském divadle v Olomouci. Dále charismatický a osobními zkušenostmi z pobytů v zahraničí vybavený Vlastimil Burda (Boris Nikolajevič Čepurnoj). Tereza Cisovská (Melanie), která je vedle herecké kariéry také interpretkou židovské hudby s českými texty a objevila se i v několika filmových a televizních projektech (Ostravak Ostravski, Každý den karneval, Rozsudek aj.). A Josef Kaluža (v roli Dmitrije Sergejeviče Važina), nositel Ceny Jantar v kategorii Divadlo – Činohra z roku 2019.
Historie vzniku Gorkého hry Děti slunce se datuje od děsivých událostí v Petrohradě, které vstoupily do historie jako „krvavá neděle“. Carská armáda střílela do více než stotisícového davu protestujících dělníků přicházejících s peticí za carem Mikulášem II., aby poníženě žádali o zlepšení pracovních podmínek. Den předtím delegace intelektuálů, jejímž členem byl i Gorkij, žádala carské ministry, aby stáhli vojsko z ulic, neboť existovala důvodná obava, že dojde ke střelbě do bezbranného davu. Krveprolití se však nepodařilo zabránit a šokovaný Gorkij následně veřejně kritizoval vládu i cara. Střelbu do dělníků vylíčil jako „uváženou a nesmyslnou vraždu“. Zároveň vyzval k boji za svržení cara a absolutismu.
Poté odjel do Rigy, kde byl 11. ledna zatčen a převezen do Petrohradu. Měsíc byl pak vězněn v Petropavlovské pevnosti. Vyžádal si papír a tužku a než byl po měsíci propuštěn na kauci, měl už v hrubých obrysech napsanou hru Děti slunce. Není divu, že v příběhu zachycená epidemie cholery je průhlednou metaforou revoluce, která zachvátila tehdejší Rusko. V Gorkého archívu se uchoval rukopis hry, na jehož první stránku autor připsal: „Napsáno v Petropavlovské pevnosti 16. ledna – 20. února 1905.“
Premiéra Dětí slunce se koná v divadle Komorní scéna Aréna v Ostravě 13. ledna od 18:30 hodin. První repríza je pak v pondělí 15. ledna, rovněž od 18:30.
