Režíruje šéfka souboru muzikálu Gabriela Petráková, která o novou licenci usilovala několik let, a říká: „Vlastníci autorských práv dovolují vždy jen jedinému divadlu v dané evropské zemi dílo uvádět, a tak bude možné vidět Chicago jen u nás v Ostravě. Doufáme, že nadlouho!“ NDM je také prvním divadlem u nás, kterému se povedlo získat licenci na slavné dílo podruhé. Hrajeme ve skvělém překladu Iva T. Havlů. O muzikál je obrovský zájem a diváci vykoupili téměř všechny vstupenky do konce sezóny.
V nové inscenaci pochopitelně nebude chybět orchestr souboru muzikálu – tentokráte nebude hrát z orchestřiště, ale přímo na scéně. Mnoho hudebních čísel je totiž v ději zasazeno do kabaretního prostředí, ve kterém kapela reálně figuruje. Hudební nastudování Jakub Žídek, druhý dirigent Marek Prášil. Chicago je plné tanečních čísel a režisér se tu neobejde bez choreografů – těmi našimi jsou Ladislav Cmorej a Simona Machovičová. Scénu vytvořil David Bazika, kostýmy Marta Roszkopfová.
V hlavní roli sboristky Roxie Hart, která se stane slavnou až díky vraždě, se představí Veronika Prášil Gidová v alternaci s Kristýnou Štarhovou. Zkušenější Velmu Kelly, která je už ve světě zločinu i showbyznysu personou známou, hrají, zpívají a tančí Markéta Schimmerová Procházková či Martina Vlčková. Právník Billy Flynn dokáže dámy vysekat z problémů nehledě na jejich vinu či nevinu – toho ztvární Tomáš Novotný nebo Lukáš Vlček.
„Příběh nás zavádí do americké líhně zločinu a novinářských senzací 20. let minulého století. Kabaretní hvězda Velma Kelly i sboristka Roxie Hart jsou souzeny pro vraždu svých partnerů, ale za každou cenu chtějí uniknout hrozícímu trestu smrti. Využívají proto služeb protřelého právníka Billyho Flynna, který ví, že pro verdikt není důležitá pravda, ale mínění tisku a veřejnosti. Muzikál autorské dvojice John Kander a Fred Ebb a legendárního jazzového choreografa Boba Fosseho patří mezi vůbec nejúspěšnější tituly Broadwaye. A to i přesto, že v něm není jediný kladný hrdina. Slavnými melodiemi i nadčasovým satirickým příběhem láká dodnes diváky po celém světě. Do Ostravy se vrací po více než třiceti letech – a zároveň přesně sto let od skutečných soudních procesů, které jeho příběh inspirovaly,“ přibližuje Gabriela Petráková.
„V roce 1924 totiž americké noviny rozvířily příběh vražedkyně Beulah Annan, která trávila čas především s milencem a jejíž manžel byl většinu času v práci. Annan se jedné noci s milencem pohádala a zastřelila ho. Finální verdikt soudu – nevinná – byl spíše založen na tom, jak právníci mladé ženy kauzu podávali a jak ji veřejnosti servírovala média. Milenec totiž zemřel ranou do zad, těžko mohl být zabit v sebeobraně, jak tvrdila Annan. Pouhých osm měsíců strávila v redakci prestižního deníku Chicago Tribune reportérka a začínající dramatička Maurine Dallas Watkins je zřejmě nejznámější ‚vypravěčkou‘ příběhu a také kauzy další vražedkyně – kabaretní zpěvačky Belvy Gaertner. Watkins podle nich vytvořila postavy Roxie Hart a Velmy Kelly a napsala v rámci studia kurzů dramatického psaní na Yaleově univerzitě hru, která o pět desetiletí později dala vzniknout libretu k muzikálu. Svůj předobraz měl v reportážích Maurine Watkins i právník Billy Flynn – spojila postavy dvou obhájců vražedkyň. I její články měly poměrně výrazný vliv na verdikt o nevině. Watkins toho později litovala, a ačkoli dala souhlas ke zfilmování hry, muzikálovou podobu dlouho odmítala, takže proto vznikla až v roce 1975. Mimochodem Watkins psala také o skutečném příběhu mladíků Leopolda a Loeba, kteří ve 20. letech 20. století v Chicagu zavraždili dítě – příběh posloužil jako základ libreta muzikálu Thrill Me od Stephena Dolginoffa, který hrajeme v Divadle ‚12‘,“ popisuje dramaturgyně Hana Nováková.
„Impulz pro vznik muzikálové adaptace přitom nepřišel od samotných autorů, ale od herečky a tanečnice Gwen Verdon, která si chtěla postavu Roxie zahrát. Díky ní se také k látce dostal její manžel, legendární choreograf Bob Fosse, a stal se jedním z autorů muzikálové adaptace spolu se skladatelem Johnem Kanderem a textařem Fredem Ebbem. Kromě Gwen Verdon v inscenaci zazářila i Liza Minnelli, která ji zastupovala po dobu nečekané zdravotní indispozice: Verdon na jevišti vdechla peříčko a musela podstoupit operaci. Další hvězdou inscenace byla Chita Rivera, pro niž byla v muzikálové verzi poprvé podrobněji rozvedena postava Velmy Kelly,“ pokračuje Hana Nováková.
Muzikál Chicago už při své světové premiéře na Broadwayi v roce 1975 slavil úspěchy, hrál se více než dva roky a dosáhl bezmála tisíce repríz. Opravdovým megahitem se však stalo až jeho novější broadwayské nastudování z roku 1996: střídmé provedení prakticky na prázdném jevišti se hraje dodnes a na kontě má už neuvěřitelných deset tisíc repríz. Velký ohlas zaznamenala také filmová verze z roku 2002 s herečkami Renée Zellweger a Catherine Zeta-Jones a s Richardem Gerem (režii měl Rob Marshall, film získal 6 Oscarů). Muzikálové Chicago zkrátka nestárne, příběh o společnosti plné lží a senzacechtivosti baví a fascinuje diváky stále.
Po více než 30 letech se tedy slavný muzikál vrací na jeviště Divadla Jiřího Myrona. V roce 1990 jej naše divadlo nastudovalo poprvé, a to v režii Petra Novotného (více na www.divadelniarchiv.cz). Česká premiéra byla už v roce 1978 v brněnském Divadle bratří Mrštíků (dnes Městské divadlo Brno). Na úspěchu muzikálu v Česku má velký podíl i překlad Iva T. Havlů.
