S žádostí se detailně seznámila a v kontextu jen několik týdnů starých pravomocných rozhodnutí Ministerstva životního prostředí a Nejvyššího správního soudu, hodnotících činnost DIAMO na odvalu, odmítla projekt jako zjevně nezákonný. Důvodem však není jen notorický problém podniku DIAMO spočívající v nezákonném nakládání s odpady, ale také faktická nepřítomnost klíčové oddělovací stěny A, ačkoli právě tato stavba je základem celého navazujícího řešení předloženého projektu.
OKK Koksovny vycházejí z předpokladu, že základním smyslem předloženého projektu měla být zejména ochrana míst s takovým toxickým materiálem, jehož zahoření by pro Ostravu bylo ekologickou katastrofou. Nepochybně mezi exponovaná místa patří hlavně skládka chemických odpadů OKK Koksoven, ale význam má i lokalita K1, jejíž administrativní zmizení po několik let nic nezměnilo na přítomnosti toxického materiálu.
Tento cíl však předložený projekt naplnit nemůže a jak statutární město Ostrava, tak OKK Koksovny proti projektu, který spočívá na dosavadní doktríně státního podniku, mají zásadní výhrady. Doktrína DIAMO, spočívající na téměř neomezených možnostech správce úložného místa těžebního odpadu, v řízeních u ČIŽP, MPO a NSS neobstála. Naopak bylo postaveno najisto, že nejen zákony o odpadech, ale i stavební předpisy a ostatní pravidla, například pro posouzení vlivů nových záměrů státu na životní prostředí, platí i pro oblast odvalu.
Pozemky v prostoru heřmanického odvalu odkoupila společnost OKK Koksovny v květnu loňského roku ve snaze urychlit po léta zablokovanou sanaci území a vyřešit i ochranu skládky nebezpečného odpadu, k němuž se termická aktivita již nebezpečně přiblížila.
„Po léta jsme svědky mnoha slovních projevů a administrativní ekvilibristiky, ale žádných konkrétních akcí, které by po dlouhá desetiletí uzavřenou skládku chemického odpadu účinně ochránily před sousední hořící masou. Celý projekt sanace se po 20 let nehnul z místa na rozdíl od podzemního hoření, které se prokazatelně přibližuje ke skládce nebezpečného odpadu. A nám už došla trpělivost, protože jsme tuto skládku historicky zdědili a namísto řešení jsme svědky bagatelizace problému,“ komentoval situaci výkonný ředitel OKK Koksovny Pavel Woznica.
Překvapivě i přes naprosto jednoznačné závěry MŽP a soudů z posledních týdnů DIAMO žádá společnost OKK o poskytnutí pozemků pro budování dalších oddělovacích vzdušných stěn (OVS), jež mají být součástí budoucího řešení sanace pomocí tzv. sarkofágu nad hořícím odvalem. Budování OVS má být podle projektu spojeno s návozem a manipulací řádově statisíců tun materiálu v prostoru odvalu. Právě tato činnost státního podniku je předmětem rozhodnutí ČIŽP a Nejvyššího správního soudu, které jednoznačně staví praktiky DIAMO při nakládání s odpadem na odvalu zcela mimo zákon.
Pro OKK je za této situace vyloučeno poskytnout vlastní pozemky pro realizaci projektu, který je nezákonný. Rozhodnutí státních orgánů i Nejvyššího správního soudu nelze brát jinak než jako jasný vzkaz, že postup, který byl v minulosti na heřmanickém odvalu praktikován, je v rozporu se zákonem a nebude nadále tolerován. Předložený projekt však tato aktuální rozhodnutí nereflektuje a nebere v potaz ani skutečnost, že významná část z nelegálně navezeného odpadu se nachází na pozemcích, které jsou nyní v majetku OKK Koksovny, a ani fakt, že první oddělovací vzdušná stěna A, na niž projekt technicky navazuje, reálně jako oddělovací vůbec neexistuje.
Provedení první oddělovací vzdušné stěny (tzv. stěny A)
„Žádost státního podniku nás přiměla detailně zkoumat parametry provedené vzdušné stěny A mezi skládkou nebezpečného odpadu a hořícím materiálem. Zjistili jsme z listin, že už výškopisné zadání pro zhotovení oddělovací stěny je od počátku chybné, oddělovací prostor nejenže nedosahuje až na podzemní vodu, ale podle samotného projektu i pod oddělovací stěnou mělo zůstat nejméně zhruba 10 metrů hořlavé hlušiny. K čemu tedy má sloužit protipožární zeď na ohromné hromadě hořlavého materiálu?“ kroutí nevěřícně hlavou Pavel Woznica.
O nutnosti vybudovat OVS až na původní terén i pod úroveň podzemní vody přitom jasně hovoří například zpráva expertní komise Ministerstva průmyslu a obchodu, ustanovená v roce 2021 tehdejším minstrem Karlem Havlíčkem. O výškové úrovni ustálené hladiny podzemní vody, která v místě kolísá mezi 199 až 202 metry nad mořem, dále informují i analýzy rizik z let 2010 a 2021, jejichž adresátem je právě DIAMO. Státní podnik tedy o tomto klíčovém požadavku pro funkční oddělení skládky chemického odpadu a hořící části odvalu věděl, přesto ze zveřejněné smlouvy, uzavřené mezi zadavatelem (DIAMO) a dodavatelem stavby OVS z roku 2014 a jejího dodatku z roku 2020, vyplývá, že realizace základny OVS byla zadavatelem stanovena v nadmořské výšce 211,8 BpV (tzn. hladina Baltu po vyrovnání). Pro zjištění, zda je pod touto kótou v centrální části šířkového profilu OVS skutečně hlušina, nechaly OKK Koksovny provést jádrový vrt a jeho výsledek nejhorší obavy OKK zcela potvrdil. Je již exaktně prokázáno, že mezi hořící částí odvalu a skládkou chemických odpadů neexistuje žádná relevantní překážka pro přenos termické aktivity. Návoz libovolného materiálu na vysoce hořlavou hlušinovou sloj o mocnosti více než 10 m vysoce hořlavé hlušiny nemůže zabránit rozšíření podzemního požáru až do prostoru skládky.
Je třeba zmínit, že celý odval byl historicky nasypáván do prostoru původní rybniční soustavy, tudíž jednak hranice původního terénu a hladina podzemní vody korelují a zároveň tato skutečnost je významná s ohledem na možnou kontaminaci podzemních vod, neboť území heřmanického odvalu je tak přímo napojeno na blízkou řeku Odru.
„Povinností OKK je zabránit ohrožení skládky chemického odpadu. Trvalé řešení ale musí být součástí kompletního projektu sanace území, likvidace toxického materiálu a zabránění dalšího hoření. Abychom toto státu umožnili, odkoupili jsme pozemky na odvalu. Podpoříme ale jen takové řešení, které nebude v rozporu se zákonem, bude znamenat skutečně funkční ochranu skládky chemického odpadu a bude mít podporu města Ostrava a Moravskoslezského kraje,“ dodal výkonný ředitel OKK Pavel Woznica.
O společnosti OKK Koksovny, a. s.
OKK Koksovny, a. s., patří mezi největší producenty vysoce kvalitního slévárenského koksu v Evropě a plní emisní limity stanovené českou i evropskou legislativou. Výrobní technologie jsou v současnosti tvořeny jedním provozem – koksovnou Svoboda v Ostravě-Přívoze, která byla založena již v roce 1908 (původně pod jménem František, později byla několikrát přejmenována). Koksovna provozuje čtyři koksárenské baterie o celkovém počtu 210 komor.
OKK Koksovny patří k významným zaměstnavatelům v kraji (zaměstnávají zhruba 500 kmenových zaměstnanců z ČR) a na činnost společnosti navazuje řada dalších dodavatelských firem. OKK jsou součástí významného průmyslově-obchodního a výrobního holdingu se sídlem v ČR – MTX Group a.s., kterou vlastní český podnikatel Petr Otava.
OKK Koksovny jsou významným členem České koksárenské společnosti. Vyrobený koks je vyvážen do desítek zemí Evropy, ale i do USA a dlouhodobě patří k výrobkům špičkové světové kvality. Je nenahraditelnou nebo jen těžce nahraditelnou komoditou v řadě odvětví průmyslu. Používá se např. při výrobě surového železa, odlitků nebo minerální kamenné vlny používané jako izolační materiál k úspoře energií a při chemických výrobách. V oblasti potravinářského průmyslu patří OKK Koksovny k nejvýznamnějším dodavatelům koksu největším cukrovarům v Evropě, které koks využívají při výrobě cukru.
Koksárenský plyn, který je vedlejším produktem výroby koksu, je dodáván i teplárně společnosti Veolia Energie ČR, a.s., v Ostravě-Přívoze, která dodává teplo minimálně třetině odběrných míst v Ostravě. Vedlejší chemické produkty doprovázející výrobu koksu jsou důležitými surovinami pro chemický a farmaceutický průmysl (dehet a benzol) a jako hnojivo v zemědělství (síran amonný) apod.
