Řekl to Jaromír Manhart ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí na konferenci Odpady 21, kterou 13. - 14. května letošního roku pořádalo v Clarion Congress Hotel Ostrava Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a společnost FITE a.s. Ostrava ve spolupráci s dalšími partnery. Ministerstvo chce znovu přesvědčit Evropskou komisi o nutnosti výstavby dalších spaloven v Česku.
Projekt KIC Karviná by měl být podle ministerstva ale přepracován.
„Projekt KIC v Karviné by mohl získat podporu z nového Operačního programu ŽP 2014-2020 při současném zintenzivnění třídění sběru odpadů a jeho recyklace. Celková alokace činí více než 2,5 miliardy eur. V prioritní ose 3, která se týká i odpadů, je 462 milionů eur," řekl Jaromír Manhart s tím, že Evropská komise zatím spalovny v zemi finančně nepodpořila, protože nabyla přesvědčení, že Česká republika by se měla strategicky soustředit na plnění cílů recyklace a materiálového využívání odpadů.
V současné době totiž v Česku z celkového množství více než pěti milionů tun komunálního odpadu končí na skládkách asi padesát čtyři procenta, necelých dvanáct procent je energeticky využito a zhruba třicet procent se materiálově využívá.
„Evropské komise chce, aby minimálně padesát procent komunálního odpadu bylo v roce 2020 materiálově využito. S tím ale počítá také Plán odpadového hospodářství na roky 2015- 2024, který nyní ministerstvo připravilo na veřejné připomínkování a který by měl začít platit v lednu příštího roku," upřesnil Jaromír Manhart.
Cílem je výrazně snížit skládkování, zvýšit recyklaci i posílit spalování odpadů, což obsahuje také nový zákon o odpadech, který se připravuje s plaností od roku 2016. „Chceme proto Evropskou komisi přesvědčit, že energetické využívání materiálově nevyužitých odpadů může vytvořit prostor pro další rozvoj třídění a recyklace odpadů," uvedl Jaromír Manhart.
Moravskoslezský kraj se podle náměstka hejtmana Daniela Havlíka bez zařízení na energetické využívání odpadů neobejde. Projekt KIC je nutné ale podle něj modifikovat. „V současném stavu a za současných podmínek je neproveditelný," řekl Daniel Havlík.
Původní projekt KIC chtěl realizovat kraj s dalšími pěti statutárními městy a obcí Horní Suchá za čtyři miliardy korun v areálu bývalého Dolu Barbora v Karviné. Zařízení mělo zpracovávat necelých 200 tisíc tun odpadů ročně. Projekt počítal, že bude ze čtyřiceti procent financován z evropských fondů.
„Projekt je nutné přepracovat po technické i ekonomické stránce. Je třeba posoudit technologii i ekonomiku celého provozu, spočítat, odkud se bude odpad dovážet," vysvětlil Daniel Havlík s tím, že projekt bude potřebovat také státní podporu. Cílem kraje je především omezit skládkování, soustředit se na separaci a materiálové využívání odpadů, ale i odpady využívat energeticky. „V kraji je 21 skládek, které zhruba za dvacet let budou naplněny," dodal Daniel Havlík.
Stát by měl proto podle prezidenta Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a generálního ředitele společnosti FITE Ostrava Pavla Bartoše stanovit jasný termín omezení a zákazu skládkování. „Bude to klíčové, zatím se počítá s léty 2023-2024. Proto je nejvyšší čas skloubit nakládání s odpady s energetikou.Černouhelné zdroje, které v horizontu několika let nemusí mít k dispozici tuzemské černé uhlí, mohou být nahrazeny jinými stabilními zdroji," uvedl Pavel Bartoš.
Výstavba zařízení na energetické využití odpadů v kraji je proto podle něj nutností. „Realizace projektu by měla zásadně přispět k tomu, aby došlo ke snižování ukládání komunálních odpadů na skládky v kraji a vytvořil se prostor ke zvýšení separace a materiálového využívání. Odpady by také nahradily cenné neobnovitelné suroviny," dodal Pavel Bartoš s tím, že v kraji je potenciál teplo vyrobené z odpadů využívat.
„Energetické využívání odpadů je ekonomicky efektivním způsobem s jejich nakládáním. Zatímco například využití jedné tuny separovaného plastu přijde až na šest a půl tisíce korun, energetické využívání stejného množství odpadů zhruba na tisíc až maximálně dva tisíce korun. Proto bychom měli hledat smysluplné a ekonomicky efektivní systémy nakládání s odpady," upřesnil Pavel Bartoš.
Konference Odpady 21 proběhla letos již po čtrnácté. Sešli se na ní odborníci na odpadové hospodářství, energetiku, zástupci měst a obcí, výzkumných ústavů, vysokých škol i podnikatelské sféry a dalších institucí z celé republiky. Letošní ročník navázal na předchozí tematické okruhy konference, které se týkaly především energetického využívání komunálního odpadu. Mottem letošní konference Odpady 21 byla první věta z kapitoly Odpady Koaliční smlouvy na volební období 2013-2017 - „Naše krajina se nesmí stát super skládkou ani super spalovnou." Proto za hlavní téma organizátoři zvolili - Energetické versus materiálové využívání odpadů - limity a ekonomika obou procesů.
